ESG už zasahuje i malé a střední firmy. Podle studie Generali se do něj v Evropě pustila skoro polovina z nich

Je to hodně nebo málo? Záleží na úhlu pohledu. Vezmeme-li v úvahu, že nástup principu environmental – social – governance patří k megatrendům, podobně jako energetická transformace či digitalizace, může se to jevit jako málo. Na druhou stranu ale zmíněná studie vnímá skutečnost, že na této úrovni se ukazatel drží už několik let, spíše pozitivně. Proč? Protože zavedení ESG do menší a střední firmy je dost náročné. Mimo jiné i z administrativních důvodů.

Danou úroveň tak považují autoři s ohledem na rostoucí složitosti implementace a ekonomický tlak za „pozoruhodnou.“ Tím spíše pak stojí za pozornost firmy, kterým se daří udržitelné produkty přímo uvádět do komerční praxe.

Například český podnik MYCO pracuje s takzvaným myceliem, tedy podhoubím a odpadem, jakou jsou piliny, pazdeří či papír. Nový materiál, vhodný třeba pro obaly, vytváří pomocí právě zmíněného podhoubí, což je hustá síť jemných vláken, prostupujících podkladem, na němž roste houba. S tímto produktem zvítězil v roce 2023 v kategorii start-up v soutěži SME EnterPRIZE od Generali České.

„Materiály na bázi mycelia sice nyní zažívají boom, ale stále jde o novou věc, která vyžaduje osvětu,“ říká zakladatel společnosti David Šohaj Minařík. A dodává, že soutěž pomohla firmě se zviditelnit a bourat předsudky vůči této technologii.

Podobně v minulosti zabodovaly v SME EnterPRIZE společnosti produkující třeba biouhel, zpracovávající nerecyklovatelné plasty, nabízející řešení pro zemědělce, nebo vytvářející zařízení pro dočišťování vody.

Lepší přístup k financování

Přímo tvořit nějaký produkt přispívající k udržitelnosti je jedna věc. Druhou je ale zavádění principů ve společnosti s jakýmkoliv výrobním či obchodním programem. Mělo by se to ale vyplatit. Například generální ředitel a předseda představenstva Generali České pojišťovny Roman Juráš říká, že výzkumy potvrzují pozitivní vztah mezi udržitelným chováním a finanční výkonností. Řada dalších odborníků pak upozorňuje, že firmy jednající podle principů ESG mohou mít lepší přístup k financování. A to ať už jde o úvěry, nebo investice.

Není to však nic snadného. Samotná zpráva, zpracovaná univerzitou SDA Bocconi School of Management, říká, že hlavními problémy na celoevropské úrovni jsou nedostatek veřejných pobídek, mezery v institucionální podpoře a omezený přístup k udržitelnému financování. Hlavními prioritami jsou vcelku pochopitelně daňové pobídky a veřejné financování. Zároveň ale důrazně doporučuje také zjednodušit předpisy (což se v Evropě týká snad všech oblastí ekonomiky, což nakonec říká i poměrně slavná Draghiho zpráva) a zajistit odstupňované požadavky, které odpovídají obchodním schopnostem malých a středních podniků.

Rozdíly v odvětvích jsou malé

Lídrem v inovativnosti směrem k udržitelnosti jsou v Evropě průmyslové firmy. Avšak jak upozorňuje tým autorů studie Bocconi, rozdíly mezi odvětvími nejsou nijak velké. To spíš regionálně vyzdvihují Itálii, Slovinsko a za sice pomalejší ale setrvalou dynamiku vývoje chválí i Německo.

V Česku od roku 2020 stoupl počet firem s pozitivním přístupem k ESG z 31 % na 40 %. Což rozhodně není špatné. Z aktivit celoevropsky jednoznačně vedou recyklace a opětovné využití materiálů.

„Udržení si hranice 44 % navzdory rostoucím implementačním problémům a ekonomickým nejistotám ukazuje na pozoruhodnou odolnost v oblasti ESG závazků,“ shrnuje zpráva. A ke zmíněným 44 procentům uvádí: „I když se to může z čistě číselného hlediska jevit jako stagnace, představuje to významný úspěch v udržení dynamiky navzdory náročným podmínkám.“