Spíš než k fotovoltaice budou lidé motivováni k nákupu baterie
Ceny energií zůstávají vysoko, řada domácností se proto v posledních letech rozhodla investovat do své vlastní fotovoltaické elektrárny. Podle Jakuba Tobiáše ze společnosti Fonergy se však tento trend změní spíš směrem k akumulaci a obchodování v reálném čase.
Na trhu se stále více objevují technologie, které koncovým spotřebitelům umožňují bez jejich zásahu nakupovat energie podle aktuální ceny na spotovém trhu a ukládat je podle předpokládané spotřeby. Je to technická vychytávka, nebo trend?
Určitě jde o něco, co do budoucna dává smysl. Dnes se tyto systémy nabízejí hlavně jako doplněk k fotovoltaikám, ale časem se chytré řízení rozšíří i bez nich. Většina těchto řešení se prodává za ceny okolo dvaceti tisíc, což není nic enormního. My nabízíme spolu se společností Hardmin dokonce i pronájem za měsíční poplatek. Trh se spotovými cenami je totiž pro koncové spotřebitele poměrně novou záležitostí. Nemají s ním zkušenosti, a proto si někteří chtějí vše nejdřív vyzkoušet.
Proč to začne dávat smysl i bez fotovoltaiky?
Protože k 1. červenci 2024 začala tříletá lhůta pro instalaci nových, chytrých elektroměrů, které takové řízení umožňují, všem zákazníkům s roční spotřebou elektřiny nad šest megawatthodin. Výměna proběhne bezplatně a zákazníci o ni ani nemusejí žádat. Odhadem půjde až o 850 tisíc klientů. Jedná se především o odběratele s vyšší spotřebou, kteří využívají elektřinu i na vytápění a ohřev vody. Dnes na tyto elektroměry dosáhnou jen ti, kdo mají fotovoltaickou elektrárnu.
Software pro chytré řízení je cenově dostupný, ale co úložiště? Ta pořád vycházejí dost draho.
To je pravda. Nicméně největší spotřebu v domácnosti bez elektrického topení nebo tepelného čerpadla zpravidla představuje ohřev vody. Tedy klasicky bojler. A do toho lze akumulovat také. Úplně jiné možnosti pak nabízí elektromobil. Pokud máte dnes chytré řízení a aspoň nějakou možnost akumulace, jste schopen ho fakticky nabíjet zadarmo. To ještě před pár lety možné nebylo, protože výkyvy v cenách se vešly tak do dvou tří procent. To se nedá srovnat s dneškem, kdy vidíme i záporné ceny.
Se spotovým trhem vždycky záleží na konkrétních potřebách odběratele. Při nízké spotřebě, řekněme v bytě s dálkovým vytápěním a dodávkou teplé vody jinak než z bojleru, se nevyplatí. Tam je lepší jít do běžného produktu. U zákazníka s velkou spotřebou nám vychází úspora tak dvacet až třicet procent.
Pořád to ale neřeší situaci, kdy největší spotřeba přichází v zimě, kdy ceny rostou.
Je to tak. Výhodné je to hlavně od jara do konce léta. Pokud má někdo spotřebu například do dvaceti megawattů ročně, čistě spotový produkt mu smysl nedává. Ale může těžit výhody z obou světů; my už dnes nabízíme kombinovaný produkt, kdy má zákazník přes zimu pevnou cenu a přes léto může těžit z poklesu cen.
Jak jsem říkal, ideální je mít elektroauto a bateriové úložiště. Ale jde ukládat i do vody. S tepelným čerpadlem bych volil kombinaci pevné ceny a pohyblivé. I výkon tepelného čerpadla lze korigovat během dne, pokud si na jaře ještě přitápím nebo jím celoročně nahřívám vodu. V létě taky může hodně spotřebovávat klimatizace. Při chytrém řízení nákupu a spotřeby akumulace ani nemusí být tak velká, aby se toto řízení vyplatilo. Na druhou stranu si myslím, že trend se nakonec stejně otočí tak, že lidé nebudou motivovaní mít na střeše fotovoltaiku, ale právě nějaké úložiště.
To všechno předpokládá, že ceny energií moc neklesnou. Což je asi reálné.
Sice se objevují názory některých ekonomů, že po přechodu na zelené zdroje ceny klesnou, ale podívejte se na Německo, kde vypnuli jaderné elektrárny. Mají dost velký podíl obnovitelných zdrojů a na trhu pak dochází k velkým cenovým výkyvům. K cenám před energetickou krizí se hned tak nevrátíme. A když se podíváte do historie, tak období, kdy ceny energií nebyly důležité, mnoho nebylo.
Navíc odchylky, které vznikají z toho, že obnovitelné zdroje vyrábějí jen někdy, přinášejí dodatečné náklady na straně výrobce. A ty se samozřejmě musejí promítnout do koncové ceny.
