Nejlepším místem k životu je Praha, trendem je pohoda jižní Moravy
V Česku existuje jedna oblast, kde se žije lépe než jinde. Není to jen pocit nebo subjektivní regionální náklonnost. Vypovídají to data projektu Nejlepší místo k životu, který každoročně zveřejňuje e15 magazín. Klíčem k výsledku je souhrn našich datových specialistů, srovnání sestavují na základě dat o školství, zaměstnanosti, kriminalitě, životním prostředí či dostupnosti zdravotní péče. Oblastí, která se propsala vždy na přední pozice, je jižní Morava.
Ano, o nejlepším místě pro život není ani letos pochyb. Na základě big dat se jím opět ukázala být Praha. Překvapení se ovšem skrývá jinde. Hned druhé místo celkového pořadí drží letos jihomoravské Bílovice nad Svitavou a na třetím místě jsou Moravany - obě obce leží v okrese Brno venkov. Z první pětky jsou hned tři místa z téže oblasti - dvojici jmenovaných doplňuje Brno samotné na čtvrtém místě celkového žebříčku.
A co že prstenec kolem Brna pasuje do tak výjimeční role v České republice? Podle dat je to poměrně mladé složení obyvatel, dobrá infrastruktura a zejména bezpečnost. Ve všech zmíněných jihomoravských sídlech tenhle faktor překonává Prahu, podobně jako v ceně nájemního bydlení nebo kvalitě životního prostředí.
Pojďme se podívat blíže, jak žebříček Nejlepší místo k životu vznikal. Index je složen z 16 indikátorů rozdělených do 8 hodnotících kategorií. Rozsah indexu je 1 až 10. Čím vyšší je index, tím je na tom obec v dané oblasti lépe. Pro příklad. Praha má u bydlení 2,96, což je hodně nízké číslo, druhé Bílovice nad Svitavou pak 4,87. Zajímavé je se podívat na srovnání i mezi jednotlivými faktory. Například město s nejlepším životním prostředím v Česku je podle dat Jáchymov, nejhorší naopak Dolní Lutyně na Karvinsku.
Zároveň jsme obce rozdělil také podle jejich velikosti. Datoví specialisté pracovali pouze s obcemi nad 2 tisíce obyvatel a vytvořili pak žebříčky ve velikostních kategoriích mezi 2 až 4 tisíci obyvateli, mezi 4 až 10 tisíci obyvateli, od 10 do 50 tisíc obyvatel, mezi 50 až 100 tisíci obyvatelia města nad 100 tisíc obyvatel.
V žebříčku pak dostaly jednotlivé indikátory různou rozhodovací váhu v procentech. Například v oblasti demografie dataři zohledňovali naději dožití žen a průměrný věk v obci, v oblasti “infrastruktura a vybavenost” pak vzdálenost do obce s rozšířenou působností, vzdálenost do krajského města, vzdálenost do nemocnice, pokrytí mobilním signálem či průměrnou vzdálenost k bankomatu.
U ekonomické situace zase hrály roli nezaměstnanost, podíl lidí v exekucích a na druhé straně zase výtěžnost daně z příjmu fyzických osob. V kolonce vzdělávání pak rozhodovala data o podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel či dojezdovou dobu na střední školu. V bezpečnosti hrála pak roli míra kriminality na tisíc obyvatel a v občanské angažovanosti pak míra volební účasti a počet kandidátů na zastupitelské křeslo. O bydlení rozhodovala cena nájmu za metr čtvereční a životní prostředí pak množstvím pevných částic do 2,5 μm.
