Poslední fungující část Kovosvitu končí s výrobou. Slévárna zaměstnává 120 lidí

Kovosvit MAS

Kovosvit MAS Zdroj: Kovosvit MAS via Facebook

Obráběcí stroje a jejich části v montážní hale Kovosvitu MAS
Obráběcí stroje a jejich části v montážní hale Kovosvitu MAS
Strojírnu a slévárnu MAS v Sezimově ústí založil Tomáš Baťa v roce 1939. Ročně zde odlijí až 14 tisíc tun šedé a tvárné litiny. Odlitky mají hmotnost od dvou kilogramů do čtrnácti tun.
Strojírnu a slévárnu MAS v Sezimově ústí založil Tomáš Baťa v roce 1939. Ročně zde odlijí až 14 tisíc tun šedé a tvárné litiny. Odlitky mají hmotnost od dvou kilogramů do čtrnácti tun.
Strojírnu a slévárnu MAS v Sezimově ústí založil Tomáš Baťa v roce 1939. Ročně zde odlijí až 14 tisíc tun šedé a tvárné litiny. Odlitky mají hmotnost od dvou kilogramů do čtrnácti tun.
19 Fotogalerie
Ondřej Souček

V areálu jednoho z nejtradičnějších jihočeských průmyslových podniků brzy utichnou stroje. Slévárna Kovosvit MAS Foundry tento týden odlije poslední výrobky, zastaví provoz a přidá se tím ke svým dvěma sesterským firmám, které jsou od loňska v úpadku. Redakci e15 to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. 

Důvodů k ukončení provozu je více. Rozhodující ránu však podle informací e15 způsobila aktivace ručení za zakázku sesterské společnosti Kovosvit MAS Machine Tools. Pro firmu to znamenalo dodatečný náklad ve výši zhruba šesti milionů korun. 

Na špatné finanční situaci se ale projevily i další faktory – například ztráta klíčového zahraničního odběratele, povinné zvýšení zálohových plateb za energie nebo obecně špatné podmínky v oboru.

Slévárna, jejíž počátky sahají až do roku 1939, kdy ji spolu se strojírnou v Sezimově Ústí založil Tomáš Baťa, vyráběla odlitky pro automobilový a lodní průmysl nebo pro výrobu obráběcích, tvářecích a zemědělských strojů. Ve firmě stále pracuje 120 zaměstnanců.

Hlavním důvodem je válka

Byznys celé skupiny se dramaticky zhoršil po zahájení konfliktu na Ukrajině, kdy se strojírenská část nedokázala přeorientovat na západní trhy a zároveň musel celý Kovosvit čelit tlakům kvůli vazbám na ruský kapitál. V poslední zveřejněné výroční zprávě k roku 2022 slévárna utržila téměř půl miliardy korun, celkový výsledek hospodaření však činil pouhý jeden milion korun. 

Slévárna v areálu funguje relativně samostatně, stále je ale se sesterskými firmami propojena nejen sítěmi, ale i formálně obchodně. Například energie dlouhodobě zajišťovala padlá společnost Kovosvit MAS Machine Tools a slévárna jí faktury za energie proplácela zpětně. Tento přístup však po úpadku výrobce obráběcích strojů uplatnit dále nešlo.

Vlastník firmu nepodpořil

Finanční situace se od úpadku sesterské společnosti zhoršovala postupně. Ředitel firmy Miroslav Chmiel se ještě pokusil zajistit kapitálovou podporu od vlastníka závodu, ten ale finanční pomoc nakonec neposkytl.

I když byly zahájeny procesy k ukončení provozu, zaměstnanci stále nevědí, co bude dál. „V tuto chvíli víme, že všichni zaměstnanci mají zaplacené veškeré mzdy, podnik jim nic nedluží. Co ale bude dál, nevíme. Očekáváme, že jasněji bude příští týden,“ sdělil e15 tamní odborový předák Jiří Ryzka. Podle něj se odbory snaží připravit na veškeré možné varianty vývoje, konkrétněji ale hovořit nechtěl.  

Nejistá budoucnost se týká celého areálu. Firmě Kovosvit MAS Machine Tools sice nedávno půjčila deset milionů korun společnost Poličské strojírny, zájem o převzetí táborského podniku ale její manažer Pavel Beran nepotvrdil. 

Zbrojaři na scéně

„Do Kovosvitu MAS Machine Tools jsme vložili peníze jako jeden z věřitelů, aby insolvenční řízení mohlo řádně pokračovat a všem věřitelům se zajistilo co možná největší uspokojení pohledávek,“ řekl e15 Beran s tím, že více se k tomu vyjádřit nemůže. Poličské strojírny patří do zbrojní skupiny STV Group Martina Drdy.

Kovosvit MAS má tři sesterské firmy – slévárnu Foundry, společnost Machine Tools vyrábějící obráběcí stroje a firmu Management zaměřenou na administrativní podporu skupiny. Poslední dvě firmy jsou už v insolvenci.

Před válkou měla skupina ruské vlastníky. Po vypuknutí konfliktu kvůli ruské nálepce změnila majitele, vazby na Ruskou federaci však podle zjištění e15 bylo možné dohledat i u nich. Deník N následně napsal, že Kovosvit po vypuknutí války nadále exportoval stroje dvojího užití do Ruska. Podle celníků a Bezpečnostní informační služby hrozilo, že je režim Vladimira Putina využívá k výrobě zbraní.

OSZAR »