S kritikou Green Dealu firmy neuspěly, EU jim posílá Clean Deal. Jak má nová dohoda zachránit evropský průmysl?
Evropská komise zveřejnila dlouho očekávanou Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), která má přinést konkrétní kroky vedoucí ke snížení vysokých nákladů na energie. Přinášíme zásadní body dokumentu, jehož cílem je pomoci vrátit evropské firmy do světové hry.
„Je třeba podrobit revizi celý koncept Green Dealu a dekarbonizace. Pokud to neuděláme, staneme se na nové mezinárodní scéně nekonkurenceschopným skanzenem,“ řekl během svého pondělního projevu premiér Petr Fiala (ODS). S vyjádřením přišel dva dny předtím, než Evropská komise představila konkrétní podobu Dohody o čistém průmyslu, která by měla být odpovědí na obavy ze ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslového sektoru.
Dohoda není stejně jako Green Deal právně závazná, budou na ni ale navazovat konkrétní legislativní akty. „Popisuje tedy obecný směr, kterým se Komise vydává, a zároveň představuje základní road mapu dalších kroků,“ komentuje analytička Kateřina Kolouchová z organizace Fakta o klimatu.
Pomůže českým firmám?
Například podle Svazu průmyslu a obchodu je koncept Green Dealu překonaný a priority EU představené v novém dokumentu pro průmysl nereflektují aktuální situaci. „Varovným signálem pro byznys je, že Komise i nadále trvá na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 a uhlíkové neutralitě do roku 2050, čímž fakticky velmi omezuje možnost změny. Pro byznys budou důležité konkrétní akce a legislativní návrhy s viditelnými efekty,“ píše svaz v tiskové správě, reagující na Clean Industrial Deal.
„Nikdo nám nevysvětlil, jak toho (uhlíkové neutrality, pozn. red.) má Evropa dosáhnout a jaké to bude mít dopady, aniž to nezničilo průmysl. Pojďme chránit klima, ale musíme to dělat jinak. Evropská komise stále nechápe aktuální geopolitickou situaci ani upadající konkurenceschopnost Evropy,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Smlouvy na elektřinu až na 20 let
Evropa se potýká s vysokými cenami energií, které dopadají jak na domácnosti, tak na firmy. Ceny elektřiny se podle Komise zvýšily kvůli válce na Ukrajině a závislosti na fosilních palivech, což v konečném důsledku platí spotřebitelé. Česko mělo podle dat Eurostatu loni sedmou nejdražší elektřinu v Evropě. „Evropská komise si uvědomuje, že drahá energie oslabuje konkurenceschopnost EU a vede k přesouvání průmyslu do jiných zemí,“ dodává Kolouchová.
Aby tomu Unie zabránila, chce více podpořit dlouhodobé smlouvy mezi výrobci a odběrateli elektřiny. Ty umožňují firmám nakupovat elektřinu za pevně stanovenou cenu na 10 až 20 let, což jim dává jistotu ohledně nákladů. K jejich širšímu využití spustí Evropská investiční banka (EIB) pilotní program finančních záruk, který pomůže firmám tyto smlouvy uzavírat.
Komise: Snižte poplatky na minimum
Dalším opatřením by měly být takzvané rozdílové smlouvy (Contract for Difference, CfD), které pomáhají financovat obnovitelné zdroje energie. Výrobci elektřiny v rámci těchto smluv dostanou garantovanou výkupní cenu od státu nebo jiného subjektu za dodanou elektřinu. Pokud tržní cena elektřiny klesne pod tuto hranici, garant rozdíl doplatí. Naopak když cena vzroste, výrobce vrátí přebytek zpět, což pomáhá udržet elektřinu dostupnější pro spotřebitele.
EU navíc doporučí členským státům snížení daní a poplatků za elektřinu na minimum. Zaměřit se chce dál na propojení trhu tak, aby bylo snazší obchodování s elektřinou mezi členskými státy, nedostatečná infrastruktura totiž zvyšuje ceny například v těch regionech, kde nejsou vhodné podmínky pro větrné, vodní nebo solární elektrárny. „Při dobře propojené Evropě a vysokém rozvoji obnovitelných zdrojů vychází celkové náklady na výrobu elektřiny vždy nižší než ve scénářích, kde je Evropa propojena málo,“ vysvětluje další analytik z organizace Fakta o klimatu Jan Krčál.
Více obnovitelných zdrojů znamená více levnější a dlouhodobě cenově stabilní elektřiny podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy. „Pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a pro modernizaci zastaralé energetické infrastruktury potřebujeme rychlejší povolování a rychlé zaváděné nových pravidel,“ říká.
O 500 miliard víc do energetiky a dopravy
Evropská unie z klimatických cílů ustoupit nehodlá a naopak očekává, že bude do čisté energetiky, průmyslu a dopravy muset zamířit přibližně o 480 miliard eur, tedy více než 12 bilionů korun, více než v minulém desetiletí. Hlavním zdrojem financí mají být fondy EU, Evropská investiční banka, ale i soukromí investoři, které má přesvědčit záruka na investice prostřednictvím programu InvestEU.
Nová dohoda navíc upravuje některé stávající fondy a nové zakládá. Například Fond konkurenceschopnosti, který po roce 2027 nahradí některé současné programy, jako je Modernizační fond, má podpořit inovace v čistých technologiích. Teprve vznikající Průmyslový dekarbonizační fond nabídne cílenou finanční podporu pro přechod na nízkoemisní technologie.
Horký brambor hozený členským státům
Do stávajícího systému emisních povolenek by nová dohoda zasáhnout neměla, podle Krčála se tak dál výrazně sníží konkurenceschopnost českých uhelných elektráren. Odkazuje se přitom na loňskou studii dopadů růstu cen emisních povolenek na českou energetiku organizace Fakta o klimatu, ze které vyplývá, že v případě růstu cen na 100 euro za povolenku by domácí výroba elektřiny z uhlí poklesla o více než dvě třetiny a přibližně o 40 procent by se snížily emise z výroby elektřiny v Česku.
Podle Petra Jonáka ze Svazu průmyslu a dopravy přenáší Komise velkou část odpovědnosti na členské státy a jasná opatření na snížení cen energií dál chybí „Komise vyzývá k využití státního rozpočtu ke snížení síťových poplatků, k minimální dani na elektřinu, ke snížení DPH, jenže to vše narazí na napjaté národní rozpočty. Doporučení pro zdaňování energií a nastavení tarifů zase plánuje EK zveřejnit až v příštím roce,“ vyjmenovává na sociální síti X. „Takhle nevypadá akční reakce na jeden z největších problémů EU,“ myslí si.
