Cenovka 200 tisíc dolarů za bitcoin? Ještě to může být málo, maluje si manažer amerického ETF

Firmy i sportovní organizace se předhánějí v sázce na bitcoin. Nedávno jejich zařazení do své rozvahy oznámily GameStop a pařížský fotbalový klub Paris St. Germain, k podobnému kroku se chystá i společnost současného amerického prezidenta Trump Media and Technology Group.

Vyčlenila si na nákup kryptoměny skoro 2,5 miliardy dolarů. Právě kroky Donalda Trumpa a jeho administrativy jsou faktorem, který může poslat ještě letos kurz bitcoinu na násobky současných hodnot, myslí si Bradley Duke, šéf evropského byznysu společnosti Bitwise, která spravuje burzovně obchodované fondy zaměřené na kryptoměny.

VIDEO: Česká národní banka by měla kromě zlata kupovat i bitcoin, říká oceněný ekonom Krištoufek v pořadu FLOW

FLOW: S cihlou zlata se vyfotíte líp než s bitcoinem • Zdroj: e15

Události posledních dní podle Dukea, jednoho z řečníků blížící se konference BTC Prague, potvrzují, že je bitcoin na cestě ke zdolání hranice 200 tisíc dolarů za jednu virtuální minci. Právě takovou maximální cenovku pro letošní rok věštila v prosinci Bitwise. I když někteří experti považují taková čísla za výrazně přehnaná, Duke je čím dál větším optimistou. „Nejde o investiční doporučení, ale pokud nastanou určité scénáře, cena bitcoinu může být klidně výrazně vyšší než 200 tisíc dolarů. Jsme ve fázi, kdy především velké korporace skupují násobky počtu denně vznikajících bitcoinů. Máme tu dokonale neelastickou nabídku a současně prudce rostoucí poptávku a to se musí odrazit v ceně,“ míní Duke, který řídí byznys Bitwise v Evropě z Londýna.

V posledních 18 měsících to byly přitom právě právě firmy jako Bitwise nebo BlackRock, které přivedly bitcoin na Wall Street ve formě ETF. A tím i nepřímo k novým cenovým rekordům díky kapitálu, který do nových investičních vehiklů přitekl. V případě ETF na bitcoin jde o historicky nejúspěšnější start nových burzovně obchodovaných fondů v USA.

Námitky vůči ETF

Duke vnímá námitky skalních bitcoinistů, podle kterých je pohlcení bitcoinu Wall Street a firmami typu Strategie Michaela Saylora riskantní z toho pohledu, že jinak decentralizovanou kryptoměnu alespoň co do ceny ovlivňují korporace a velcí investoři. „Chápu výhrady k tomu, že investovat do kryptoměny jen nepřímo není nejčistší forma jejího vlastnictví. Ale je to cesta, jak bitcoinu otevřít dveře k většímu okruhu investorů. Lidé přes něj bitcoin přece jen vlastní. Konkrétně v Evropě nabízíme technicky vzato ETP, burzovně obchodované produkty fyzicky kryté bitcoinem. Pokud je investor drží, může zažádat o výplatu podkladového aktiva, tedy bitcoinu. Po ověření totožnosti mu jej pošleme přímo na jeho peněženku.“

Ještě mnohem výše by ale mohl cenu hlavní kryptoměny poslat úplně nový druh poptávky, a to ze strany jednotlivých států, tedy aktérů, vůči nimž se fanoušci bitcoinu z řad kryptoanarchistů vymezují nejhlasitěji. Americká senátorka za stát Wyoming Cynthia Lummisová nedávno prohlásila, že Trump podporuje její návrh zákona, podle kterého by měla federální vláda pořídit do národních rezerv během pěti let milion bitcoinů. Návrh ale teprve musí projít legislativním procesem.

„Pokud by americká vláda letos skutečně začala nakupovat bitcoin do strategických rezerv, pak by se hranice 200 tisíc dolarů začala jevit jako velmi nízký cíl. V takovém scénáři bych očekával cenu výrazně vyšší,“ uvažuje Duke. Pokud by ale měly USA nakupovat milion bitcoinů, v současných cenách by je to stálo přes sto miliard dolarů. Lummisová proto svůj návrh obhajuje tím, že americké úřady by pro tuto operaci mohly použít jen stávající finanční prostředky tak, aby její dopady byly rozpočtově neutrální.

„Mohli by to zaúčtovat tak, že nákup bitcoinu pokryjí z rozpočtů na příštích pět let a trochu si s tím účetně pohrát. Jestli k nákupům opravdu dojde, to samozřejmě nevím,“ přemítá manažer. Duke si je však jistý, že bitcoinu bude v dlouhodobějším horizontu nahrávat makroekonomická situace, tedy očekávání vyšší inflace a pomalejšího růstu v důsledku amerických celních válek. „Náš výzkumný tým v Bitwise došel k závěru, že výše inflačních očekávání má přímou souvislost se vzrůstající cenou bitcoinu.

Hraje v tom roli i fakt, že jde o vůbec nejtvrdší měnu, jakou svět kdy poznal. Nelze vytvořit více než 21 milionů bitcoinů, jejich počet je konečný. A to je v době, kdy vlády po celém světě dál tisknou peníze a navyšují měnovou zásobu, obrovsky důležité.“ Teoreticky je tedy bitcoin vzácnější než zlato, u něhož lze počítat s objevením jeho nových nalezišť. Bitcoinová zásoba je naproti tomu omezena matematicky. V praxi ale nelze chování ceny virtuální měny úplně oddělit od směřování amerických akciových indexů. „Podle mne potrvá ještě minimálně dva čtyřleté bitcoinové cykly, než se vývoj ceny kryptoměny odpoutá od amerických akcií,“ řekl již dříve finanční ředitel pražského holdingu SatoshiLabs Štěpán Uherík.

Geopolitická výhoda

Bitcoin podle Dukea ale vyniká ještě jinou vlastností. „V dnešním podivném geopolitickém prostředí považuji za vůbec nejsilnější stránku bitcoinu jeho neutralitu. Není napojený na žádný stát, žádnou firmu, dokonce ani na konkrétního člověka. A právě to z něj dělá mimořádně silný fenomén. Každý hráč na světové scéně, ať už ze Západu, Východu, nebo odjinud, v něm může vidět něco svého. Protože bitcoin patří všem.“

Současně však přiznává, že v případě stagflace v USA, tedy kombinace neduživého růstu HDP a nezkrocené inflace, by kryptoměna rozhodně nemusela mít cestu k růstu tak umetenou. „Stagnující ekonomika v podstatě znamená, že všichni postupně chudnou. A to bitcoinu úplně neprospívá.“