Milei úspěšně mění Argentinu. Chudoba klesá, rostou mzdy a rozpočet skončil v přebytku
Před necelým rokem a půl nastoupil do funkce argentinského prezidenta liberální ekonom Javier Milei. Po předchůdcích převzal druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky s 46 miliony obyvatel, která se v době jeho nástupu do funkce v prosinci 2023 hroutila pod roční mírou inflace přesahující 300 procent, vysokým státním dluhem a masovou chudobou zasahující 45 procent Argentinců.
Rozvrácené hospodářství pod tuhou státní regulací a s všudypřítomnou korupcí už několik desetiletí charakterizují argentinskou společnost. Ve světovém žebříčku vnímání korupce obsadila Argentina 98. místo, jen šest příček před válkou zkoušenou Ukrajinou. Makroekonomická stabilizace se za těchto okolností musela stát středobodem vládních reforem.
Javier Milei vyznává anarchokapitalismus, proto je základem jeho reforem víra ve svobodný obchod a neregulovaný trh. Odmítá protekcionismus, klade důraz na fiskální disciplínu a averzní jednání, což zjednodušeně znamená, že nesouhlasí s přijímáním rizikových úvěrů. V razantní předvolební kampani, jejímž symbolem byla motorová pila, která měla vyjádřit jeho odhodlání „ořezat“ zbytnělý státní sektor, zdůrazňoval, že jeho ekonomické reformy budou zpočátku hodně bolestivé.
Záhy po nástupu do funkce zredukoval prezident Milei počet ministerstev na polovinu, ve veřejném sektoru zrušil 50 tisíc pracovních míst, pozastavil uzavírání nových kontraktů a zrušil subvence k cenám paliv a k cenám v dopravě. Razantní hospodářskopolitická opatření argentinské vlády, včetně deregulace realitního trhu, ocenil Mezinárodní měnový fond poskytnutím úvěru Argentině ve výši 800 milionů dolarů.
V prvních měsících Mileiovy vlády vzrostla míra chudoby ze 45 na 55 procent, prudce o téměř 20 procent klesla oproti podzimu 2023 průmyslová produkce. Ještě před volbou Mileie klesly Argentincům o šest procent reálné mzdy a krátce po volbě o dalších 16 procent. Po jeho nástupu do funkce poklesly o další tři procenta, avšak od loňského dubna do června vzrostly o více než pět procent. Studie z Univerzity Di Tella uvádí, že v létě 2024 se změnil trend v ukazateli míry chudoby v Argentině a na podzim míra chudoby klesla pod 50 procent. V argentinské ekonomice došlo k oživení především v zemědělství a energetice. Rovněž průmyslová výroba se na podzim 2024 vrátila na úroveň předešlého roku. Příznivý ekonomický vývoj se projevil v růstu reálných mezd a po několika desetiletích deficitních rozpočtů skončil v roce 2024 státní rozpočet Argentiny přebytkem.
Úspěšné zkrocení inflace
Paralelně s restriktivní fiskální politikou, pomocí níž se Mileiově vládě podařilo během několika měsíců o třetinu snížit rozpočtové výdaje, začala prosazovat restriktivní monetární politiku jako nástroj snížení pádivé inflace. Ta se stala největší hrozbou argentinské ekonomiky. V době Mileiova nástupu do prezidentského úřadu odčerpával argentinský veřejný dluh 88,2 procenta celkových aktiv Centrální banky Argentinské republiky, zatímco loni v listopadu již jen 65,8 procenta jejích aktiv.
Pod tlakem Mileiových reforem začala argentinská centrální banka zpomalovat peněžní emisi a měsíční míra inflace klesla z 25,5 procenta v prosinci 2023 na 2,4 procenta v listopadu 2024. Dluh centrální banky byl převeden na ministerstvo financí, které ho začalo za lepších úvěrových podmínek a transparentně spravovat. Argentina se tím vyhnula státnímu bankrotu a postupně se jí daří zvyšovat důvěru v její ekonomiku. Od ledna do října 2024 došlo ke snížení investičního rizika z více než 2100 bodů na 735 bodů. Přispělo k tomu vytvoření ministerstva pro deregulace a 672 deregulačních dekretů, které prezident Milei během roku ve funkci vydal.
Kladivo na veksláky
V posledních dvaceti letech se nůžky mezi tržním a oficiálním kurzem argentinského pesa k americkému dolaru postupně rozevíraly, což vytvářelo vhodné podmínky pro rozvoj ilegálního trhu s cizími měnami. V den převzetí prezidentského úřadu Javierem Mileiem činil oficiální měnový kurz 381 pesos za americký dolar. V lednu 2024 došlo k devalvaci pesa, po níž byl tržní kurz 1045 pesos za americký dolar. Do prosince 2024 se oficiální kurz, který v té době činil 1019 pesos za americký dolar, značně přiblížil k tržnímu kurzu, v němž se za dolar platilo 1085 pesos.
Spread mezi oficiálním a tržním kurzem se od ledna 2024 do prosince téhož roku snížil ze 150 na 6,4 procenta. Pozitivní vývoj pokračoval i letos, a tak se centrální banka rozhodla od 14. dubna uvolnit měnový kurz pesa a nechat jej fluktuovat v pohyblivém měnovém pásmu. Zatímco odstranění měnových restrikcí považuje Argentinská bankovní asociace za rázný krok směrem k normalizaci ekonomiky a mezinárodního obchodu, tak Americká obchodní komora v Argentině je považuje za klíč k posílení makroekonomické stability, snížení nejistoty a vytvoření rámce pro přesnější předpovědi budoucího ekonomického vývoje.
Práce na budování důvěry
Mileiova hospodářská reforma zatím probíhá úspěšně. Svým rozhodnutím o rozšíření úvěrového rámce pro Argentinu o 20 miliard dolarů na 48 měsíců s okamžitým plněním ve výši 12 miliard dolarů ji veřejně ocenil i Výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu. Očekává se, že toto rozhodnutí přispěje k získání dodatečné mezinárodní finanční podpory pro argentinské reformy a že usnadní vstup Argentiny na mezinárodní kapitálový trh.
Rozšířený finanční rámec má posílit institucionální zázemí pro podporu makroekonomické stability, ekonomického růstu, prohloubení strukturálních reforem a posílení vnější udržitelnosti. To by mělo vést k dalšímu otevírání dosud relativně uzavřené argentinské ekonomiky a k posílení její protržní orientace. Politická opatření by se měla soustředit na udržení pevné fiskální kotvy aktivně působící ve prospěch robustnějšího peněžního a měnového režimu založeného na větší pružnosti měnových kurzů. Dále se očekává, že udržení reformního kurzu povede k posílení produktivity argentinské ekonomiky, zvýšení její konkurenceschopnosti a rychlejšímu ekonomickému růstu.
Přes radikální obsah argentinských reforem a jejich tvrdý dopad na obyvatelstvo Mileiova popularita od voleb v listopadu 2023, v nichž získal 56 procent hlasů, výrazně neklesla. Podle průzkumu veřejného mínění agentury Encuesta de Satisfaccion Politica y Opinion Publico z konce listopadu 2024 se Milei těší podpoře 54 procent občanů a podle průzkumu agentury Atlas Intel z konce ledna 2025 podpoře 47 procent občanů. Největší podpoře (65 procent) se těší u nejnižších příjmových skupin (150–200 tisíc pesos měsíčně, což je ekvivalent zhruba 3–4 tisíce korun českých) a u kohorty s nejnižším měsíčním příjmem (59 procent s příjmem pod 100 tisíc pesos, což je ekvivalent zhruba dvou tisíc korun). Z posledních třech argentinských prezidentů se po roce vlády těší nejvyšší podpoře, což posiluje naději na realizaci celého komplexu jím slíbených ekonomických reforem.
Autor je rektorem Anglo-American University v Praze.
