Spokojení demokrati a feministé. Co o nás ukazují průzkumy
Sociologické průzkumy máme spojené hlavně s předvolebním časem a dostihy o to, kdo ovládne na příští čtyři roky sněmovnu. Ty přitom nejsou to nejzajímavější, co se můžeme o české společnosti dozvědět. To naopak servíruje pravidelně Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pod Sociologickým ústavem Akademie věd v rámci projektu Naše společnost. Díky dlouhodobé sondě do názorů Čechů a Češek se tak dají odpozorovat fascinující trendy, které o nás vypovídají daleko více než často bizarní diskuze na sociálních sítích.
Červenec byl na publikované výsledky velmi bohatý. Co nám tak výzkumníci o nás řekli? Zaprvé jsme spokojeni s fungováním demokracie v Česku, a to v nadpoloviční většině (55 procent). To je o něco lepší než před třemi roky a z dlouhodobého hlediska dobrý výsledek, protože třeba mezi lety 2004 a 2014 jsme většinou odpovídali, že s fungováním demokracie spokojeni nejsme. Také letos 54 procent lidí řeklo, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády (27 procent lidí odpovědělo, že „za určitých okolností může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický“, 17 procent dotázaných soudí, že je jedno, zda máme demokratický nebo nedemokratický režim, a zbytek neví). Dlouhodobý trend je pozitivní – jak píší sociologové, „z dlouhodobého časového srovnání vyplývá, že podíl českých občanů, kteří věří demokracii jako nejlepšímu způsobu vládnutí, se od roku 2018 setrvale pohybuje nad hranicí poloviny veřejnosti a je tak o něco vyšší, než býval v letech 2007 až 2017, kdy se pohyboval právě kolem hranice jedné poloviny a někdy i mírně pod ní“.
Touha po návratu ke komunistickému způsobu vlády (14 procent) nebo po silném vůdci (17 procent) je marginální, obojí navíc vyvolalo v drtivé většině odpovědi „rozhodně nesouhlasím“. Legendární přání zakladatele státu Tomáše Garrigua Masaryka „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty“ se tak zdá být celkem naplněno.
Neuvěřitelné výsledky pak nabízí šetření názorů na role mužů a žen v rodině. Za čtvrt století se změnil pohled Čechů z toho, že žena má vařit, uklízet a starat se o děti (osvědčené „Kinder, Kirche, Küche) a muž hlavně vydělávat, na většinový postoj, že oba partneři by si měli být v rodině daleko rovnější. Průzkum se ptal na různé oblasti rodinného života a respondenti měli odpovídat, zda se jimi má zabývat rozhodně či spíše muž, rozhodně či spíše žena, či oba společně.
Zatímco v roce 2000 odpovídali Češi z 50 procent, že pečovat o děti mají hlavně ženy (a stejně jich odpovídalo že oba), letos už je to 77 procent pro oba a 21 procent jen pro ženy. Vaření mělo být v roce 2000 doménou hlavně žen ze 79 procent, dnes se mu naopak podle 54 procent Čechů mají věnovat oba (spíše a rozhodně ženy ze 43 procent). Že má uklízet spíše či rozhodně žena, si myslela v roce 2000 polovina respondentů (a skoro stejný podíl říkal že oba), dnes je to 64 procent pro oba ku 34 procentům pro ženy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
