Trumpova cla vůči Kanadě zdraží Česku plyn i elektřinu. Úrokové sazby budou klesat pomaleji
Desetiprocentní zvýšení cel na Čínu je z pohledu hospodářských dějin USA poznámkou pod čarou. Pětadvacetiprocentní cla na Mexiko, která se po dohodě amerického prezidenta Donalda Trumpa s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou zatím odkládají, znamenají výrazně zvednuté obočí. Taktéž zatím odložená pětadvacetiprocentní cla na Kanadu jsou z pohledu celoplanetární ekonomické role USA největší zprávou za posledních 54 let, od roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil mezinárodní směnitelnost dolaru za zlato, a započal tím období volných směnných kurzů, které trvá dodnes.
Z pohledu vnitřního fungování americké ekonomiky jsou cla na Kanadu, a s nimi hlavně desetiprocentní zdanění ropy a plynu, největší zprávou od osmdesátých let, kdy Reagan dereguloval síťová odvětví.
Hodnota kanadského vývozu do USA je zhruba pětina kanadského HDP. Kdyby klesl následkem cel, znamenalo by to možný pokles kanadského HDP až o pět procent. Ve skutečnosti ale bude propad menší. Kanada se pokusí o to více prodat mimo USA. Tím se diverzifikuje její ekonomika, a i do budoucna, až budou cla nevyhnutelně odvolána (ať už Trumpem, nebo jeho následníkem/následnicí), bude Kanada méně náchylná na americká cla. Trump tím otupil sílu cel coby „zbraně“ pro všechny příští prezidenty. A i ve zbytku světa se teď sníží ochota investovat do výroby něčeho, co mají rádi hlavně Američané.
Čím více se mezinárodní obchod podílí na ekonomice, tím větší inflační efekt budou cla mít. Z tohoto pohledu je pravda, že pětadvacetiprocentní americká cla budou mít menší vliv na americkou inflaci, než by měla pětadvacetiprocentní kanadská cla na inflaci kanadskou. Podíl obchodu na HDP jednotlivých zemí je 24 procent v případě USA, 37 procent v případě Číny, 67 procent v případě Kanady a 73 procent v Mexiku. Stejně velká cla by tak způsobila nejvyšší zvýšení inflace v Mexiku a paradoxně nejmenší v USA. Ale to americké zdražení nebude jen přechodné, jak tvrdí Trump. A nejrychlejší bude všeobecné zdražení kvůli jeho desetiprocentnímu clu na kanadské energie.
Relativní překvapivost mexických a čínských cel
Nejpřekvapivější asi je, že zrovna Kanada má mít vyšší cla (25 procent) než Čína (10 procent). Vůči čínskému vlivu na americkou ekonomiku má Trump mnohem větší výhrady než vůči kanadskému. Jediné možné vysvětlení je, že v zákulisí něco s Čínou dohodl a začíná s nimi na nižším stupni, aby je dále mohl zvyšovat, pokud mu Čína nebude po vůli.
Pětadvacetiprocentní cla vůči Mexiku jsou z Trumpova pohledu asi nejsnáze obhajitelná. Trump používá cla jako nátlakový prostředek pro vyjednávání. A Mexiko skutečně může pomoci Trumpovi v omezení ilegální migrace na své straně hranice, neb drtivá většina migrantů přichází právě z Mexika, ať už jde o Mexičany, nebo ne. Trump bude patrně ochoten později cla snížit, pokud Mexiko bude spolupracovat a například přebírat zpátky mexické občany či ještě více hlídat svou stranu hranice a drogy. Ať už reálně, nebo aspoň na oko.
Ekonomicky jsou pro Trumpa cla na Mexiko obhajitelná v rámci jeho averze vůči Číně. Vzhledem ke clům, která na Čínu uvalili již předchozí prezidenti, Čína již dlouhá léta přesouvá výrobu do Mexika, kam přiveze součástky, a v Mexiku celý výrobek sestaví tak, aby se zejména započítáním mexických mezd vešel do povinných minim mexického podílu na hodnotě a aby při přechodu amerických hranic bylo zboží prohlášeno za mexické. Tím vyhoví celní dohodě s USA, a nebude podléhat podmínkám pro čínský import, což by dosud znamenalo vyšší cla. Mexiko zatím odvetnými opatřeními tolik nehrozilo, protože na rozdíl od Trumpa chápe, že v obchodní válce kvůli zdražení zboží pro obyvatele nakonec prohraje ten, kdo cla zvedne, ne ten, proti komu jsou zvednuta.
Možné vysvětlení cel pro Kanadu
Kanadských 25 procent je nejhůře obhajitelné clo ze všech. Ani migranti, ani fentanyl nepřicházejí do USA primárně z Kanady. Jediný důvod, proč tyto příčiny Trump neustále opakuje, je, že musí. Z právních důvodů. Taková cla by prezidentským příkazem nastolit nemohl – pokud by předtím nevyhlásil stav ohrožení. A ten vyhlásil hned první den v úřadě právě s odkazem na migranty a fentanyl.
Žádný ekonom nemůže tato cla zdůvodnit či obhájit, obzvláště ne vůči Kanadě. Možné zdůvodnění je tak spíše strategické než ekonomické. Trudeau ale již odstoupil z vedení strany, příští volby jeho strana prohraje a Kanada zvolí novou vládu. Ta bude mít k Trumpovým názorům mnohem blíže. Ale po Trudeauově rezignaci bude ještě trvat, než budou volby. Trumpova cla tak mohou nejen ještě více posílit volební úspěch nové vlády, ale možná i přiblížit datum voleb v Kanadě.
Nejbizarnější na dnešních Trumpových clech je ale to, že kanadská ropa a plyn nemají být z cel osvobozeny. Clo bude mít pouze sníženou desetiprocentní sazbu. I ta je totiž zásadně vysoká vzhledem k úrovni marží v energetice. A nejvíce se tímto střílí USA do vlastní nohy. A právě toto clo nejvíce ovlivní EU a Česko.
Desetiprocentní cla na kanadské energie téměř okamžitě zvýší jejich cenu zejména v severních amerických státech. Třicet z padesáti amerických států nakupuje své energie v Kanadě. USA svou těžbou ropy či plynu totiž jen stěží pokryjí vlastní spotřebu, a vzhledem k rozmístění trubek to stejně nestačí. Do velké části USA ani nemá texaská ropa jak dotéct, protože na jednotném trhu trubkami tam přitékala ropa z Kanady. Drtivá většina do USA přitékající ropy je tak z Kanady. A ta ropa a plyn, kterou USA prodávají do světa, je ve skutečnosti de facto kanadská.
Kanada není schopna spotřebovat veškeré vytěžené energie, ale také nemá dost terminálů pro jejich vývoz do světa. Takže všechny trubky vedou z nalezišť do USA. Dokonce nevedou ani tam, kde téměř všichni Kanaďané žijí, tedy do Ontaria a Québecu na východě. Tam si Kanada kupuje zpátky ropu z USA.
Vliv Trumpových cel na českou ekonomiku
Když Trump chce, aby EU kupovala více ropy a plynu z USA, a vyhnula se tak jeho clům, ve skutečnosti „prodává“ nikoli ropu Spojených států, nýbrž kanadskou ropu, kterou USA nakoupily. Nově s desetiprocentním clem. Když teď Trump odmrazil Bidenem zmraženou výstavbu nových přímořských terminálů na zmrazování plynu do tankerů, taková investice se bude vyplácet méně. Trump zjevně spoléhá na to, že vzhledem k lacinému plynu na severoamerickém kontinentě se to i s takto zdraženou komoditou vyplatí.
Ale pro Evropu, a tím pádem pro Česko, to znamená dražší ropu, a hlavně plyn, než by bývaly byly bez desetiprocentního cla. A vzhledem k tomu, že cenu elektřiny v Evropě určuje cena plynu, tak to také znamená dražší elektřinu, než by byla bez cla. Elektřina může v nejbližších měsících zlevňovat, ale pomaleji než bez cla. Na druhou stranu právě tíživost cel na ropu a plyn na USA z tohoto cla dělají horkého kandidáta na brzké zrušení.
Kanada sice nemá, jak by exportovala své levnější energetické suroviny přímo do EU a Česka, ale jiné produkty vyvážet může, když už jich do USA prodá méně. I v Česku tak možná zažijeme levnější javorový sirup – byť stále zbytečně zdražovaný vysokými cly Evropské unie zejména na potraviny.
Paralela s Českem: kanadská transformace bude nyní podobná té české
Cla na Kanadu i na Mexiko povedou okamžitě k přehodnocení dosavadních bezcelních dohod mezi těmito třemi státy, s nejistou budoucnosti. I kdyby byla cla brzy snížena či odvolána, už jen nyní projevená možnost, že je nějaký americký prezident může zavést, bude znamenat, že zejména Kanada (ještě více než Mexiko) se nyní bude snažit tolik nespoléhat na svého dominantního zákazníka USA a přeorientovat svou výrobu na zvýšení exportu do jiných, „jistějších“ zemí.
V tom bude teď Kanada velice připomínat situaci české ekonomiky. Té také nyní „odpadl“ největší odběratel její produkce, Německo. Z jiných důvodů, ne kvůli zavedení daně, ale protože zchudnul. A když zchudnul jednou, může zchudnout kdykoli v budoucnosti zase, i v tom ta paralela s USA a Kanadou sedí. Kanada tak nutně přebuduje svou ekonomiku na menší závislost na vývozech do USA stejným způsobem, jako se v Česku snažíme o snížení závislosti na vývozech do Německa, ač zatím více teoreticky než prakticky.
VIDEO: DEBATA INFO.CZ A E15: Jak vyjednávat s Trumpem? Vždycky s ním musíte udělat deal, který spojí politiku a byznys.
V USA nyní následkem cel vzroste inflace. Aby ji zkrotila, zvýší tam americká centrální banka postupně úrokové sazby, nebo zpomalí jejich klesání. Svět proto nakoupí více dolarů, hodnota amerického dolaru proti euru stoupne. Koruna je logicky provázanější více s eurem než s dolarem, proto dolar zdraží i vůči koruně. Kurz koruny k euru ovlivní spíše vývoj v otázce cel na EU, lze čekat, že pak může koruna lehce ztratit na hodnotě i vůči euru, bývá považována za náchylnější.
Vyšší úrokové sazby v USA (než by jinak byly bez cel) zvýší i referenční hodnotu úrokových sazeb po celém světě kvůli významu amerického finančního trhu. Může se tak i lehce zvýšit, nebo pomaleji snižovat tržní úroková sazba v Česku, za kterou si půjčuje i stát na pokrytí svých dluhů. Vzhledem k tomu, že ve volebním roce všechny politické strany vždy slibují dárečky s tím, že se to zaplatí vyšším zadlužením našich dětí, americká cla na Kanadu a Mexiko zdražila i letošní volební dárečkování v Česku.
Co bude dál?
Obecně nadále platí, že cla trestají nejvíce ty, kteří je uvalují, a ne ty, na které jsou uvalována. Zdražení přijde hned a na všechny, případná pracovní místa přijdou až za dlouho a jen pro některé. Kanada i Mexiko tak prohrají tím více, čím více se pustí do odvety cel proti USA. Na to by měla pamatovat i EU, pokud nějaká cla uvalí Trump i na ni. Pořád ještě nemůžeme opustit hypotézu, že si tím vším chce Trump spíše udělat prostor k vyjednávání.
