Jaroslav Hanák: Není možné řešit vše jenom škrty

*E15: Vláda chystá nový balíček prorůstových opatření. Jak hodnotíte tento posun od kritizovaných tupých rozpočtových škrtů?

Myslím, že doba škrtů pomaličku končí. Měli bychom si uvědomit, že tato země, její ekonomika a český byznys nejsou v nějaké beznadějné situaci. Já říkám, že jsme v řadě parametrů hujeři Evropské unie, máme skoro nejnižší nezaměstnanost, naše zadluženost není nijak tragická. Strašení Řeckem v této situaci také není ideální kartou, i když je samozřejmě nutné být dobrý hospodář a nezadlužovat se. Není ale možné vše řešit jenom škrty.

*E15: Slovo hujer tedy používáte v pozitivním významu?

Je to pozitivní vyjádření, jsme pracovití a vůbec největší hujeři jsme v tom, že je tady naprosto nejmenší poměr chudých lidí. V tomto parametru jsme suverénně nejlepší země Evropské unie. Opozice a odbory to ale nechtějí slyšet.

*E15: Škrty už podle vás nejsou nutné?

Už bychom se mohli začít proškrtávat k chudobě. Nedělejme zbytečná opatření. Dám vám příklad. Z ničeho nic, bez jakéhokoli projednání byla vystřelena nová uhlíková daň, už dokonce s přesným parametrem. Proč se tedy jedná o nové surovinové a energetické koncepci, která má být hotova až v červnu? Uhlíková daň je typický výstřel Miroslava Kalouska – vystřelíme a uvidíme, jestli se to ujme. Takhle se to přece nedá dělat. Nebo vystřelit, že se zase budou rušit místa na zastupitelských úřadech. Kde je chceme rušit, když v exportní strategii říkáme, že posílíme Afriku, Jižní Ameriku, Asii a bývalé země Sovětského svazu?

*E15: Zvyšování daní vám asi vadí ještě více než ty škrty?

Středopravicová vláda by v žádném případě neměla zvedat daně. To by měl být princip. Co jiného by měl podnikatel od takové vlády očekávat? Zvýšení daní možná něco přinese státnímu rozpočtu, ale rozhodně to nepovažujeme za nejsprávnější řešení.

*E15: Jak hodnotíte zatím známé body vládních prorůstových opatření?

My říkáme už několik měsíců, že na ně čekáme. Za důležitou považujeme proexportní politiku, chceme zajistit lepší podporu vzdělání – především technického, udělat pořádek v čerpání evropských fondů a také zavést pořádek ve státních firmách. Četl jsem teď studii jedné poradenské firmy, která ukazuje, jak špatně se hospodaří s aktivy a jak nízká je produktivita práce ve státních firmách.

*E15: Jde o to, aby stát využil peněz ze státních firem?

V první řadě se tam musí udělat pořádek. V dozorčích radách těchto podniků by mělo být méně politiků. Měli by tam sedět reprezentanti byznysu, kteří díky svým znalostem případně pomohou s překonáním krize a následně s nastartováním růstu.

Superúřad pro hospodářství

*E15: Budou tedy vládní prorůstová opatření zárodkem hospodářské politiky, po které voláte?

Hospodářská politika by měla vycházet ze strategie konkurenceschopnosti, kterou schválila vláda. Podle mého názoru je chyba, že tato země nemá silné ministerstvo hospodářství. To by mělo být protiváhou ministerstva financí, protože by mělo na starosti ekonomiku, strategii, vazbu na export. Dnes ministr financí ovládá celou zemi díky rozpočtu a nemá protiváhu.

*E15: Jestli tomu dobře rozumím, ministerstvo průmyslu by se mělo spojit s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem dopravy?

Mně se to jako podnikateli v dopravě říká hrozně těžko, ale ano. Zárodkem silného ministerstva hospodářství musí být ministerstvo průmyslu, které by vytvářelo strategii konkurenceschopnosti – samozřejmě v součinnosti s ostatními rezorty, byznysem, školami a dalšími. Jsme superprůmyslová země, a i proto si myslím, že bychom měli mít superministerstvo hospodářství. A ministerstvo pro místní rozvoj už splnilo svou úlohu a historicky se přežívá.

*E15: Zmínil jste technické školství. Neměly by ho také podporovat samy firmy?

My jsme připraveni, jednali jsme o tom s ministrem průmyslu Kubou a rektory technických škol. Do konce dubna připravíme strategii toho, co by bylo potřeba ve vysokém školství udělat včetně legislativních úprav. Prosazujeme i daňové úlevy pro firmy, které podporují technické školství. Mám obavy, že se nám tyto úlevy nepodaří prosadit, ale po určitou dobu bych je považoval za správné.

*E15: Co tedy chystáte kromě návrhu daňových úlev?

Jednáme o společných projektech firem s vysokými školami, spolupráci studentů s firmami a za zásadní považujeme také jednání s asociací krajů. Kraje musí pochopit, že technické školství je perspektivní. Kromě toho chceme prezentovat na veřejnosti analýzy, které ukazují, že třeba čtyřicet procent absolventů škol typu ČVUT může okamžitě získat zaměstnání, kdežto v případě filozofické fakulty nebo ekonomické školy to může být jen patnáct procent. A ti technici možná v našich firmách dostanou vyšší plat než finančník nebo ekonom, které nepotřebujeme. Když školy vyplodí takové strašné množství bakalářů a magistrů ekonomicko-finančních oborů, kdo je bude potřebovat? Kdo je bude živit?

Jaroslav Hanák | Zdroj: E15 Michael Tomes

Fondy EU přinesly korupci

*E15: Mluvíte také o potřebě zavést pořádek v čerpání evropských fondů. V těchto penězích tedy pořád vidíte velkou příležitost i pro firmy?

Do konce roku 2015 je ještě možné čerpat obrovské peníze, ty by měly směřovat hlavně do dopravní infrastruktury, životního prostředí a na podporu inovací firem. To jsou tři oblasti, v nichž bychom měli umět urvat každou korunu, dokud je čas.

*E15: Převáděl byste tedy peníze mezi jednotlivými operačními programy?

Ano, ale jsem v tomto ohledu pesimista. Upozorňoval jsem zástupce vlády včetně ministra dopravy Dobeše, že bruselští byrokraté neradi vidí převod peněz z takzvaných měkkých fondů do tvrdých. Kdyby to bylo opačně, méně peněz by šlo do betonu na dopravní infrastrukturu a více peněz do vzdělávání, i když je jejich přínos nejistý, uvítají to samozřejmě s radostí.

*E15: O fondech EU se stále více říká, že Česku pomohly hlavně v rozvoji korupce…

S touto větou naprosto souhlasím. Máme čtyřiadvacet operačních programů a je logické, že se na ně nabalily stovky lidí, kteří – protože žijeme v české kotlině – ucítili příležitost a část toho ukradli. Bylo dobře, že jsme ty peníze dostali. Když vám někdo něco dá, nemůžete ani říkat nic jiného. Na druhé straně to byl, jak říká prezident Klaus, nesystémový zásah do ekonomiky, který navíc vytvořil korupční prostředí. Ale je nutné také říct, že třeba firmám, jež k tomu přistoupily poctivě a měly peníze na kofinancování, evropské fondy pomohly.

*E15: Teď se jedná o evropských fondech pro příští období od roku 2014…

Naše stanovisko k evropské kohezní politice pro období 2014 až 2020 je naprosto striktní a jasné. Tato země nepotřebuje víc než pět nebo šest operačních programů. A to na principiální věci – dopravní infrastrukturu, oblast vědy, výzkumu a inovací, vzdělání, životní prostředí, které náš svaz vůbec nepodceňuje, a samozřejmě pro kraje. To bude bohatě stačit.

*E15: Co nějaký program pro průmysl?

Mluvil jsem o oblasti vědy, výzkumu a inovací, případně by bylo možné inovace oddělit a operačních programů by bylo dohromady šest. Mělo by jít o inovace propojené s podnikáním, které pomohou hlavně malým a středním firmám.

*E15: Česká vláda zastává stanovisko, že i evropský rozpočet by měl být úsporný…

Myslím, že v příštím období budeme mít výrazně méně peněz, než máme teď. Pro období 2007 až 2013 je to bohatě přes sedm set miliard korun, na to musíme zapomenout. Ale těch peněz zas tak málo nebude, pokud se budou dobře využívat a nerozkradou se. A když se počet programů sníží ze čtyřiadvaceti na pět, spočítejte si, kolik rukou a obálek se tím ušetří.

*E15: Poradil byste českým vyjednávačům, aby usilovali o co nejvyšší částku, nebo by měli prosazovat úsporný evropský rozpočet?

Tady musím být sobec. Žiju v této zemi, takže nemohu odpovědět jinak: čím více dostaneme, tím lépe.

*E15: Před krizí byly aktuálním tématem zelené karty, které měly umožnit příliv zahraničních pracovníků do Česka. Toto téma vyšumělo, když se stalo prioritou udržení míst pro domácí zaměstnance…

Přesto k nám přicházeli lidé ze zemí, které mají bližší vztah k České republice. Tedy ze zemí bývalého Sovětského svazu, na prvním místě z Ukrajiny, pak samozřejmě ze Slovenska, z Vietnamu. Je to nezbytnost. Domácí populační křivka je naprosto jasná, porodnost je tady jedna z nejnižších v celé Evropské unii. V tom hujeři nejsme. Bez cizinců to prostě nepůjde.

*E15: Jak hodnotíte současný systém? Jsou tu pořád přílišné bariéry, které brání příchodu cizinců?

Některé věci se letos z legislativního hlediska narovnávaly, šlo nejenom o samotnou imigraci, ale také o právo pobytu. Ale je třeba rozlišovat mezi obory. Cizinci budou potřeba v klasické pásově výrobě, ale ve speciálních službách si musíme vychovat nebo rekvalifikovat své lidi. Třeba řidičem autobusu těžko může cizinec, který nemluví česky. Musí komunikovat s lidmi. Přitom průměrné stáří řidičů a strojvůdců je dnes přes padesát let a noví se neobjevují. Pokud jde o strojvůdce, lokomotivy budou za dvacet let jezdit samy, ale autobus sám nepojede.

Do Číny se Češi dostat neumí

*E15: Setkávám se s kritikou, že nová exportní strategie, již schválila vláda, nenavazuje na strategii konkurenceschopnosti. Že se nezaměřuje na konkrétní obory, jenom říká, kam chceme exportovat…

Strategie konkurenceschopnosti je asi nejvýznamnější dokument, který vláda přijala. Ale na její implementaci se teprve pracuje. Ostatní strategie by na ni měly navazovat. Částečně souhlasím s tím, co jste řekl. Exportní strategie klade hlavní důraz na teritoria, což je praktická záležitost, a také byznys to tak cítí. Náš svaz nyní dělá velký průzkum ve své členské základně, jak si firmy představují implementaci, co očekávají třeba od zastupitelských úřadů. Pokud jde o vzájemnou provázanost dokumentů, ta je vždy složitá. Důležité je, aby tu byla hlava, která posbírá všechny názory odspodu, ale musí být odpovědná za finální formulování strategií.

*E15: Je známý problém, že se české produkty dostávají do mimoevropských oblastí přes německé distribuční kanály. Je na to nějaký lék?

Myslím, že s tím se nic neudělá. Třeba do tak zásadního teritoria, jakým je Čína, se Češi dostanou sami jen výjimečně. Musím říct na rovinu, že politická garnitura České republiky se do Číny dostat neumí.

*E15: Je to hlavně na těch politicích?

Někdo ty dveře musí otvírat.

*E15: Němci je otvírají…

Němci je otvírají až extrémně. Ale dělal to i italský premiér Berlusconi nebo francouzský prezident Sarkozy. Oni prostě vyrazí do těch rozhodujících zemí, mají s sebou jedno nebo dvě letadla podnikatelů. Náš premiér moc nejezdí vzhledem ke krizím, které tady v koalici vznikají každý týden nebo čtrnáct dní. Více jezdí prezident, teď s prezidentem připravujeme na červenec cestu do Indonésie a Malajsie. Indonésie je čtvrtá nejlidnatější země světa, český zájem tam logicky je. Česká republika tam chystala různé projekty, například kolem letiště v Yogyakartě, které jsou teď na mrtvém bodě.

*E15: Jak hodnotíte to, že agentura CzechTrade, jež má na starosti podporu exportu, ztrácí autonomii na ministerstvu průmyslu?

Poslouchám v této souvislosti extrémní názory zleva doprava. Někdo říká, že to byla hrubá chyba a pomsta na bývalém šéfovi CzechTrade Juklovi, z druhé strany zaznívá názor, že to je dobře, protože jde o instituci, která je ministerstvu podřízená. Já to ale nemohu zvenčí komentovat, protože jde o personální odpovědnost ministra průmyslu. Mně také nikdo zvenčí nemůže mluvit do toho, zda mám vyhodit svého podřízeného ve firmě. Důležité je, jestli má ministr jasnou představu a manažerské schopnosti, aby ji mohl prosadit. Doufám, že to bude fungovat.

*E15: Spor se vede mimo jiné o to, zda mají firmy za služby CzechTrade platit. Nejsou určité platby důležité kvůli regulaci? Aby CzechTrade nebyl zahlcován prací, která by ho zdržovala od skutečně důležitých projektů pro firmy?

Je to otázka další implementace exportní strategie. Jak jsem řekl, chystáme průzkum ohledně toho, co budeme jako byznys požadovat. A důležitá je schopnost ministerstva průmyslu a obchodu vše manažersky řídit.

*E15: CzechTrade prosazoval vizi takzvaného foresightingu a trade intelligence. To znamená posun v práci, kdy se exportní agentura více zaměřuje na odhadování budoucích trendů v konkrétních zemích a dokáže na ně reagovat…

S tím souhlasím. Je nutné mít přehled, znát tu zemi a umět reagovat na nové trendy. Tedy neposílat nesmyslné zprávy, které si každý může najít na internetu.

Jaroslav Hanák (60)

Rodák z Prostějova vystudoval ekonomiku dopravy na Vysoké škole ekonomické v Praze. Vedl finanční oddělení ČSAD Prostějov i ČSAD Brno, kde byl následně až do roku 1990 ekonomickým náměstkem. Je majoritním vlastníkem následníka ČSAD Prostějov – společnosti First Transport Lines (FTL), která se dnes zaměřuje i na dálkovou a mezinárodní dopravu. Firmu vede už od roku 1991. FTL v současnosti provozuje nejvíce autobusů na stlačený zemní plyn CNG v Česku. Už v roce 1991 se Jaroslav Hanák stal také prezidentem Asociace dopravních, spedičních a servisních firem. Od roku 2003 je prezidentem Svazu dopravy a od loňska prezidentem Svazu průmyslu a dopravy.