Evropští lídři jednají v Paříži o Trumpově plánu ukončit válku. Britové jsou ochotní vyslat na Ukrajinu vojáky
V Paříži se v pondělí sejdou vedoucí představitelé velkých evropských zemí a budou jednat o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron a zúčastní se jí šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Macron pozval také šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Antónia Costu a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Nouzové setkání se uskuteční v reakci na šokující prohlášení zvláštního vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keitha Kellogga.
„Evropa nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války,“ prohlásil v sobotu na setkání v Mnichově. Situace s ní sice bude konzultována, ale samotných jednání se účastnit nebude. Podle Kellogga předchozí jednání selhala právě kvůli tomu, že se do něho zapojovalo příliš mnoho stran. „Může to být jako křída na tabuli, může to trochu drhnout, ale říkám vám to upřímně,“ řekl v sobotu.
„Prezident Trump používá metodu, které Rusové říkají průzkum bojem. Zatlačíte a uvidíte, co se stane. Pak změníte legitimní taktiku. A my musíme reagovat,“ reagoval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Trumpův postoj vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a komentáře amerických představitelů k Ukrajině a NATO vyvolaly v Evropě obavy, že vize Washingtonu o rychlém ukončení války umožní klíčové ústupky Rusku.
Vysocí představitelé Bílého domu, včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia, se mají v nadcházejících dnech setkat s ruskými vyjednavači v Saúdské Arábii. Američtí představitelé uvedli, že pozvána byla také Ukrajina - ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že jeho země žádné takové pozvání neobdržela.
Vytvoření evropské armády
V sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k vytvoření „evropské armády“ v reakci na rostoucí obavy, že Spojené státy již nemusí být ochotny poskytnout Evropě bezpečnostní záruky.
Ve svém vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že projev amerického viceprezidenta J. D. Vance jasně naznačil konec dosavadních transatlantických vztahů a že Evropa se této nové realitě musí přizpůsobit.
Zelenskyj zároveň zdůraznil, že Ukrajina „nikdy nepřijme dohody uzavřené za našimi zády bez naší účasti“. Reagoval tak na zprávy o tom, že Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin zahájili jednání o možném mírovém řešení konfliktu.
Britové jsou ochotní vyslat vojáky do terénu
V pondělí ráno britský premiér sir Keir Starmer prohlásil, že Spojené království je „připraveno a ochotno vyslat vojáky do terénu“, tedy na Ukrajinu. „Neříkám to lehkovážně,“ napsal v deníku Daily Telegraph Starmer. „Velmi hluboce cítím odpovědnost, která je spojena s potenciálním vystavením britských vojáků a žen nebezpečí.“
Dokonce i v Německu před vyhrocenými volbami mluvčí zahraniční politiky strany CDU, která podle očekávání získá nejvíce křesel, uvedl, že největší evropská země by byla také ochotna vyslat vojáky v mezinárodním rámci. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“.
Maďarsko obvinilo účastníky summitu v Paříži, že chtějí bránit míru na Ukrajině
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó dnes obvinil evropské lídry, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. Během návštěvy Kazachstánu naopak přivítal jednání mezi Spojenými státy a Ruskem. Informuje o tom agentura MTI s odvoláním na prohlášení maďarského ministerstva zahraničí.
„V Evropě se organizuje proválečný tábor. Sledujeme, že ti v Evropě, kdo nechtějí mír, začali jednat,“ řekl Szijjártó.
