Příležitosti čekají v Africe. Rwanda chce českou družici, má pomoci se zemědělstvím. Další společné plány míří k Měsíci

Satelit, který posune zemědělství ve Rwandě k vyšším výnosům, vychází z české družice TROLL, kterou letos v lednu vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon společnosti SpaceX.

Satelit, který posune zemědělství ve Rwandě k vyšším výnosům, vychází z české družice TROLL, kterou letos v lednu vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon společnosti SpaceX. Zdroj: TLR Space

Česká společnost ve Rwandě našla experty, kteří v té době neměli práci, a tak opravovali mikrovlnky.
2 Fotogalerie
Štěpán Bruner

Česká firma TRL Space staví pro vládu ve Rwandě družici s cílem posunout tamní zemědělství k vyšším výnosům. Jen u sledování polí ale nezůstane. Pokud se čeští inženýři osvědčí, mohou se podílet na prvním africkém satelitu, který dosáhne Měsíce.

Když přijdete v Evropě s novou technologií, její dopad může být kvůli všeobecně vysoké technologické vyspělosti kontinentu sotva měřitelný. Jiná situace nastane, pokud zacílíte na méně rozvinuté země. Ve Rwandě může inovace, po které v Evropě nebyla poptávka, spustit téměř revoluci. Přesvědčuje se o tom česká firma TRL Space působící ve vesmírném byznysu.

„Trh vesmírného byznysu v Evropě vedou státy v této oblasti tradičně silné – Itálie, Německo, Francie. Ty do toho zaprvé investují hodně peněz a zadruhé podnikají v oblasti vesmírných technologií hodně dlouho. A díky tomu mají spoustu kvalifikovaných lidí, univerzity, seniorní odborníky a umějí si předávat zkušenosti. To jim pomáhá k úspěšným projektům a ty zas přitahují juniorní zaměstnance. A tak to jde dokola,“ popisuje evropské prostředí vývoje vesmírných technologií manažer z TRL Space Václav Havlíček.

Nasycená Evropa byla jedním z důvodů, proč se TRL Space začala rozhlížet po příležitostech i na africkém kontinentu. Výběr Rwandy odrážel ambice, které tato země ve středu afrického kontinentu má.

Havlíček zdůrazňuje, že pro mnoho států je sice otázkou prestiže, pokud dokážou vyslat družici do vesmíru, ta by ale především měla sloužit k nějakému praktickému účelu. Laická veřejnost si pod pojmy vesmírné technologie nebo vesmírný výzkum představuje asi hlavně astronauty, kosmické mise a výzkumné družice. Havlíček však poukazuje na skutečnost, že gros vesmírného byznysu se týká činnosti komerčních satelitů. „Více než osmdesát procent peněz, které se točí ve vesmíru, jde do služeb, jež využíváme denně tady na Zemi,“ vysvětluje. Do cesty člověka na Měsíc, pozorování vzdálených planet či hledání života ve vesmíru podle něj putuje zhruba jen pět procent všech prostředků, které se globálně investují do vesmírných technologií.

Technologie, které i laici znají, se obvykle využívají mnohem rozmanitějšími způsoby, než je na první pohled zřejmé. „V souvislosti s válkou na Ukrajině se třeba mluví o rostoucím významu satelitního snímkování. Ale totéž satelitní snímkování například pomáhá podnikatelům zjistit, jak často vplouvá nějaká loď do určitého přístavu, a podle toho předpovídat růst nebo pokles cen za námořní zásilky,“ popisuje. „Některé firmy si kupují data o tom, kolik aut a kdy se pohybuje na parkovišti jejich konkurenta, a podle toho počítají, jestli jeho výroba jede na sto procent, nebo ne. A na základě toho následně plánují svou výrobu,“ dodává. Zní to jako sci-fi, nicméně je to realita mnoha firem.

Krůček pro Evropu, ale skok pro Afriku

Další oblastí, kde satelitní data nacházejí využití, je zemědělství. Jenže zemědělská výroba je v Evropě už tak pokročilá, že vesmírné technologie sice umějí pomoct, ale příliš velký skok vpřed již nepřinesou. A to je další aspekt, který přivedl TRL Space do Afriky. „Dovedeme získat hromadu dat, ale v Evropě se díky tomu zlepší výnos jen o desetinu procenta. Oproti tomu v Africe jsme se stejnými daty schopni dosahovat zlepšení o jednotky nebo i desítky procent,“ vysvětluje Havlíček. A přiznává, že je uspokojující vidět, jaký vliv dokáže mít jeden relativně malý satelit.

S přesvědčením, že využití satelitních dat může mít v Africe mnohem větší dopad než v Evropě, vyrazili lidé z TRL Space na africkou konferenci vesmírných technologií, kde je oslovili zástupci Rwandy. Nabízeli, že jsou jako země schopni pomoci firmám v testování jejich nových technologií, a to i třeba včetně uzpůsobení legislativy, pokud to je nutné.

Česká společnost ve Rwandě našla experty, kteří v té době neměli práci, a tak opravovali mikrovlnky.Česká společnost ve Rwandě našla experty, kteří v té době neměli práci, a tak opravovali mikrovlnky. | Zdroj: TLR Space

Z podobných důvodů přišel do Rwandy například kalifornský výrobce doručovacích dronů Zipline. Dnes drony této firmy po Rwandě doručují krevní zásilky, vakcíny a další medicínský materiál a Zipline expanduje do dalších afrických zemí, kde nedostatečná infrastruktura brání rychlým dodávkám kritických zásilek pozemní cestou. Po letech zkušeností s praktickým létáním v Africe se nyní Zipline pokouší prosadit doručování zásilek drony i ve Spojených státech, a to přímo ve spolupráci s Amazonem, největším hráčem na poli e-commerce v západním světě.

Talent zahozený u mikrovlnky. První jednání se Rwanda Space Agency a s vládními představiteli absolvovala TRL Space na jaře 2022. Už o rok později založila ve rwandské metropoli Kigali svou pobočku a loni začala v zemi stavět první satelit.

Čechům ve Rwandě pomáhá také tamní státní podpora ve formě daňových úlev. A zároveň tam, poněkud nečekaně, TRL Space našla i kvalifikované pracovníky. „Rwanda vyslala ve spolupráci s japonskou univerzitou jeden satelit. Rwanda se tím dostala do zajímavého momentu, kdy měla kvalifikované experty, kteří pracovali na satelitu, vystudovali v Japonsku, ale po skončení projektu se vrátili zpět do Rwandy a opravovali mikrovlnky, protože neměli co dělat,“ popisuje Havlíček. Satelit Rwasat-1 odstartoval v roce 2019, další projekty na něj ovšem nenavázaly. Až do příchodu Čechů do Rwandy. Vláda v Kigali se rozhodla, že chce ze Rwandy udělat lokálního lídra v kosmickém průmyslu a stavět satelity nejen pro svou potřebu, ale i pro okolní země. A TRL Space se stala součástí jejího plánu.

Jako první přišlo rozhodnutí tamní vlády postavit satelit, TRL Space pak Rwandě pomohla hledat možnosti využití družice. Češi nabízeli využití satelitu policii, záchranářům, univerzitám nebo ministerstvu zemědělství, kde uspěli nejdříve. Konečné využití satelitu však může být širší než jen v zemědělství. Právě to je ale nyní nosnou částí projektu.

Oči nad polem

Satelity rwandskému hospodářství pomáhají například při plánování, jaké plodiny je kde vhodné pěstovat. Ve Rwandě dává stát zemědělcům k dispozici hnojivo, ti ho ovšem ne vždy dovedou používat, říká Havlíček. To, zda farmáři hnojiva vůbec po­užívají a zda je aplikují správně, lze opět poznat právě ze satelitních dat.

„Dneska jsme ze satelitu schopni třeba říct: ‚Otáčej se s traktorem v tomhle místě, protože tady byla za poslední tři roky nejslabší úroda z celého pole, ‘„ vysvětluje.

Do Afriky se také začíná dostávat v Evropě již docela rozšířené precizní zemědělství. „Dokážeme s přesností na desítky metrů říct: ‚Tady hnojivo už nestříkej, tady stříkej trochu, tady hodně. Tady je třeba přidat závlahu a tady už to nemá smysl…, ‘„ popisuje Havlíček.

Rwandský satelit nyní staví tamní tým TRL Space ve spolupráci s českou mateřskou firmou. Projekt vychází z české družice TROLL, kterou vynesla na oběžnou dráhu letos v lednu raketa Falcon společnosti SpaceX. Češi nemají ve Rwandě za úkol jen získat potřebná data, musejí také Rwanďany naučit je zpracovávat a mají rovněž vymyslet, jak informace ze satelitů dostat až k jednotlivým zemědělcům.

Měsíční mise

Nový satelit by měl odletět do vesmíru na začátku roku 2026, jeho životnost na oběžné dráze se odhaduje na tři roky až pět let. Rwanda zvažuje do budoucna stavbu dalších komerčních satelitů, nejprve však chce mít první satelit v provozu a vidět reálné výsledky, dodává Havlíček.

Pro laika je překvapující, jak jsou komerční satelity drobné. Standardem v odvětví je takzvaný Cubesat, který má rozměry kostky o hraně zhruba deset centimetrů. Tato nejmenší velikost se označuje jako 1U, větší komerční satelity bývají jejími násobky. Český TROLL má velikost 6U, což znamená kvádr o rozměrech přibližně třicet krát dvacet krát deset centimetrů. Rwandský satelit má mít stejnou velikost.

Na projektu TRL Space ve Rwandě se podílejí i další české firmy. Brněnská Zaitra dodává software pro zpracování dat přímo na palubě satelitu, na stavbě družice spolupracují také další firmy sdružené kolem Brno Space Cluster jako World from Space nebo Corac. Další zakázky se TRL Space snaží rozdat v místě, kde se satelit staví.

Plány Rwandy míří mnohem výš, než je výhled z družice na tamní lány. Rwanda Space Agency oslovila Čechy, zda by s ní začali připravovat vyslání satelitu k Měsíci. „Nemůžeme k tomu zatím říct nic konkrétního, ale zase to ukazuje na velké ambice, které ve Rwandě mají,“ uzavírá Havlíček. Rwanda by byla první africkou zemí, která by svou družici k Měsíci dostala.

OSZAR »