EU se zasekla na dekarbonizaci, zanedbává zelené zemědělství či cirkulární ekonomiku, říká Krutílek
Má expertní znalost fungování procesů v Evropské unii, patří k nejvýraznějším nastupujícím politikům v ODS a v nadcházejících evropských volbách doplňuje Ondřej Krutílek z 5. místa kandidátky vedoucí tandem Alexandra Vondry a Veroniky Vrecionové. V rozhovoru pro Info.cz mluvi Krutílek o tom, jak chce Spolu ve volbách porazit Andreje Babiše, vysvětluje, proč podle něj někdejší koalice Pirátů a STAN nemá žádný bianco šek na jmenování evropského komisaře za Česku a popisuje, jak hodlá Green Deal a migrační pakt.
Některé politické strany v evropských volbách zřetelně cílí na mladé voliče, je to i případ koalice Spolu?
Vidím to tak, že s mladými voliči je třeba mluvit, zapojovat je do politické debaty i voleb samotných, ale na druhé straně tu nechci dělat „ageismus naruby“. Politiku děláme pro většinovou společnost, ne jenom pro mladé nebo pro staré.
Jak tuto většinovou společnost chcete oslovit?
Mým největším úkolem by bylo „zrealističtění Green Dealu“, což je klíčové téma současné Evropy. O nic menšího se nehraje. Pokud jako kontinent nechceme přijít o poslední zbytky své konkurenceschopnosti, je třeba Green Deal zmírnit, podívat se na něj střízlivě, revidovat jej. My jsme se zasekli na tom, že se až iracionálně soustředíme na dekarbonizaci naší společnosti, ale přitom zanedbáváme jiné aspekty Zelené dohody – důraz na zelenější zemědělství či cirkulární ekonomiku.
Co myslíte tím, že se až přehnaně soustředíme na dekarbonizaci?
Že v Evropě produkujeme jen asi sedm procent globálních emisí CO₂ a nad zbylými 93 procenty nemáme žádnou kontrolu. Takže máme na výběr: můžeme u nás sice přijímat drastická opatření, která budou mít zásadní vliv na evropský průmysl, ekonomiku, konkurenceschopnost a v důsledku i na naši populaci, ovšem pokud podobný přístup nezaujmou i další velké státy, nebude to mít vzhledem k vynaloženému úsilí výraznější globální vliv.
Proto je mým cílem, abychom nejeli s důrazem na dekarbonizaci nadoraz, ale soustředili se i na ony další aspekty Green Dealu, respektive boje s klimatickou změnou – tedy například na snižování ekologické zátěže v zemědělství či na podporu cirkulární ekonomiky.
U zemědělství je to složité: Když Evropa nedávno přišla se zpřísněním podmínek pro zemědělce, ti zablokovali Evropu a vynutili si ústupky. Jak je přesvědčit?
K zemědělcům je třeba přistupovat jinak, než to Evropa doteď dělala. Pokud chceme, aby naši farmáři kromě pěstování potravin také chránili přírodu, musíme jim jasně říct, že pokud budou dostávat nějaké dotace, budou je dostávat právě na ty mimovýrobní věci. Na to, aby se chovali udržitelně. A to je naprostý základ: Zemědělci musí vědět, že dotace nejsou peníze, které dostanou „jen tak“.
Taková změna mindsetu přitom nemusí být ani takové sci-fi, jak se na první pohled může zdát. Nový Evropský parlament bude mít v nastavení dotací poměrně velké slovo, protože bude schvalovat nový víceletý finanční rámec od roku 2028. Úkolem nového Evropského parlamentu tak bude i nastavení pravidel pro to, aby zemědělství ekonomicky prospívalo a zároveň přispívalo k omezení klimatické změny.
V neposlední řadě je pak třeba zemědělcům nabízet alternativy. Pokud je budeme neustále sešněrovávat stovkami obsáhlých regulací a nenabídneme jim alternativu v podobě nových pěstitelských metod, je jasné, že budou vyjíždět do ulic. Musíme jasně říct, co od nich chceme, a zároveň jak jim v dosažení těchto cílů Evropa pomůže.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!