Aktualizováno: Novým papežem se stal Američan Robert Francis Prevost, přijal jméno Lev XIV.
Kardinálové ze všech koutů světa po dvou dnech rokování a hlasování zvolili novou hlavu římskokatolické církve. Novým papežem se stal kardinál Robert Francis Prevost z USA, přijal jméno Lev XIV. Stal se vůbec prvním papežem narozeným v Severní Americe.
„Ať je s vámi mír, drahé sestry a bratři,“ řekl Lev XIV. při proslovu k věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Ve své řeči pak zmínil mír ještě několikrát. Zdůraznil, že chce církev, která je blízká těm, kteří trpí. „Chceme být synodální církví,“ dodal papež při relativně dlouhém proslovu z centrálního balkonu baziliky. Jeho část pronesl dle tradice v italštině, pro zbytek řeči si zvolil španělštinu. Naopak vůbec nehovořil jazykem země, ze které pochází – anglicky.
Policie odhadla, že 267. papeže katolického církve vítalo přímo na centrálním vatikánském náměstí na 150 tisíc lidí.
Papež byl zvolen ve čtvrtém kole volby, stejně jako v roce 2005 německý kardinál Joseph Ratzinger, který se stal papežem Benediktem XVI.
Prevost, kterému je 69 let, se narodil v americkém Chicagu. Většinu života ale strávil mimo Spojené státy, především v jihoamerickém Peru a v Římě. Podle Bloombergu je nový papež považován za dobrého potenciálního partnera pro jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, na rozpory by ale mohli narazit v otázce restriktivní imigrační politiky nové americké vlády.
Nový papež původně studoval filosofii a matematiku, z níž získal bakalářský titul. Do augustiniánského rádu vstoupil v roce 1977. Kněžské svěcení přijal v červnu 1982 v Římě. V 80. a v 90. letech působil v Peru jako farář, diecézní úředník, učitel semináře a administrátor.
V roce 2001 byl zvolen generálním převorem augustiniánského řádu, ve funkci zůstal až do roku 2013. O rok později jej papež František jmenoval apoštolským administrátorem diecéze Chiclayo v Peru, později se Prevost stal i biskupem.
Kdo byli favorité volby papeže
Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím dostal na starost vatikánský úřad dikasteriua pro biskupy, který zodpovídá za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě.
Generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR Marián Čop neskrýval z výběru nového papeže překvapení. „Volba je to za nás překvapivá, jméno nového papeže nepadalo v širších diskuzích, ale zároveň snad můžeme vyjádřit naději, nakolik nový papež začal Kristovými slovy o pokoji a míru a zároveň taky mluvil o tom, že chce navazovat na cestu synodality, to je pro nás povzbuzující,“ řekl.
„Já myslím, že to je hodně důležité, aby bylo papežovo srdce pastýřsky otevřené pro všechny,“ řekl v České televizi o novém papeži pražský arcibiskup Jan Graubner. „Zdá se, že je to člověk na jednu stranu studovaný, na druhou stranu pracující v misiích, umějící se lidem přiblížit,“ doplnil.
Nezvykle rychlé konkláve
Kardinálové o novém papeži hlasovali od středečního odpoledne, poté vždy dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Pro zvolení papeže byla nutná dvoutřetinová většina přítomných, což je 89 hlasů. Lev XIV. byl zvolen ve čtvrtém kole hlasování. Arcibiskupa Graubnera překvapila rychlost, s níž k volbě došlo.
Papež František byl v roce 2013 zvolen po pěti kolech voleb. Délka papežských konkláve se však v průběhu staletí značně měnila. V moderní historii nejdelší volba trvala v roce 1922 čtrnáct hlasovacích kol a jejím výsledkem byl výběr Pia XI.
Při volbě papeže kardinálové zvažovali řadu faktorů od věku a geografického původu přes liberální či konzervativní orientaci, sílu uřídit vatikánský aparát až po schopnost oslovovat věřící a ideálně k církvi přivádět nové členy. „Pokud se pokusíme porozumět tomu, co čeká příštího papeže uvnitř církve, mimo církev a po celém světě, pomůže nám to hlavu církve najít,“ řekl před shromážděním haitský kardinál Chibly Langlois.
Letos byl souboj velmi otevřený, šanci měla celá řada jmen. K nejistotě přispěla i nebývalá velikost konkláve, bylo historicky nejpočetnější a ze zeměpisného hlediska velmi pestré, od minula v něm ztratili většinu Evropané.
Kandidáti na papeže pocházeli z různých světadílů
Mezi uchazeče patřil italský kardinál Pietro Parolin, státní sekretář, který byl po Františkovi vatikánskou dvojkou. Dalším často zmiňovaným adeptem byl šéf italské biskupské konference Matteo Maria Zuppi, jenž byl Františkovým vyslancem pro mír mezi Ukrajinou a Ruskem.
Z Evropy je i představitel konzervativního křídla, rakouský kardinál Christoph Schönborn, či maďarský kandidát Peter Erdö, který se rovněž řadí ke konzervativcům a zdůrazňuje evropské křesťanské kořeny. Některé zdroje řadily mezi favority i kanadského kardinála, který je ale původem z Brna, Michaela Czerného, jenž měl také blízko k Františkovi.
Očekávalo se, že nový papež by mohl vzejít i z Afriky či Asie, aby kardinálové zdůraznili rostoucí význam těchto regionů nejen pro katolickou církev, ale i pro křesťanství obecně. Mezi vůbec nejnadějnější jména z exotických končin patřili filipínský kardinál Luis Antonio Gokim Tagle přezdívaný „asijský František“ a ghanský kardinál Peter Kodwo Appiah Turkson. Bez šance nebyl podle odhadů ani kardinál Fridolin Ambongo Besungu z Demokratické republiky Kongo či guinejský kardinál Robert Sarah.
Staré vatikánské úsloví ale říká: „Papežové, kteří vstupují do konkláve, často vystupují jako kardinálové.“ Není tak vyloučené, že nakonec v čele církve stane člověk, který nepatřil mezi favority propírané médii. Funkce papeže je sice doživotní, ale hlava katolické církve smí i rezignovat, jak učinil Františkův předchůdce Benedikt XVI.
