Vance čeká v Grónsku po provokacích mrazivé přijetí. Trump o ostrov usiluje navzdory odporu místních
Americký viceprezident J. D. Vance dnes spolu se svou manželkou Ushou zamíří do Grónska. Ostrov, který je autonomní součástí Dánského království, je už delší dobu v hledáčku administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ten od nástupu do úřadu otevřeně hovoří o tom, že ho chce tak či onak získat, a několikrát dokonce zmínil anexi. Původně plánovaná třídenní cesta byla nakonec kvůli silné kritice zkrácena na jediný den. Namísto veřejných akcí, jako jsou závody psích spřežení, se Američané chystají navštívit pouze vlastní vojenskou základnu.
Grónsko měla původně navštívit viceprezidentova manželka Usha Vanceová v doprovodu poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze a ministra energetiky Chrise Wrighta. Z třídenní návštěvy je jednodenní cesta, jejíž program bude omezen na Pituffik na severozápadě ostrova.
Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království, i Kodaň označily původní plány na nezvanou třídenní návštěvu za nepřijatelný nátlak. Vance následně prohlásil, že se k delegaci připojí, protože nechce aby si jeho žena „všechnu zábavu užila sama“, a dodal, že se výlet omezí pouze na základnu Pituffik, která je důležitá pro americký systém včasné výstrahy před možným útokem mezikontinentálních balistických raket.
Proč USA usilují o zisk Grónska?
Trump má Grónsko v hledáčku již delší dobu. Během svého prvního mandátu jasně vyjádřil záměr ostrov koupit. Těsně před návratem do Bílého domu jeho syn Donald mladší v lednu navštívil grónské hlavní město Nuuk.
Myšlenka převzetí Grónska Spojenými státy ale není nová: Demokratický prezident Harry S. Truman nabídl Dánsku po druhé světové válce 100 milionů dolarů za strategický ostrov. Grónsko se nachází na klíčovém místě pro obranu Severní Ameriky a právě základna Pituffik hraje důležitou roli v systému varování před možnými útoky.
Trumpova administrativa ale sleduje i ekonomické důvody. Grónsko je bohaté na strategické suroviny včetně vzácných zemin, které jsou nezbytné pro moderní technologie, jako jsou elektromobily, polovodiče, a vojenskou techniku. V době, kdy roste konkurence s Čínou a Ruskem, by americká kontrola nad těmito zdroji mohla znamenat významnou geopolitickou výhodu.
Strategická poloha
Největší ostrov na světě má pro USA velký geostrategický význam. Díky Aljašce jsou USA také arktickým státem a od roku 1951 provozují v severozápadním Grónsku leteckou základnu. Podle rakouského vojenského časopisu Militär Aktuell je přistávací dráha v Pituffiku využívána pro více než 3000 letů z USA a dalších zemí ročně. Základna je zároveň nejsevernějším zařízením Pentagonu a nachází se na ní také nejsevernější hlubokovodní přístav na světě.
Svou roli hraje i rychlý postup klimatických změn v Arktidě. Tání ledu otevírá nové lodní trasy, které byly dříve po většinu roku, nebo dokonce po celý rok zablokované. Podle předpovědí bude v letech 2030 až 2040 arktický ledový příkrov v létě z velké části ustupovat. To by mohlo otevřít hned tři nové lodní trasy z Pacifiku do Atlantiku, které budou výrazně kratší než ty stávající. Na jednu z nich si brousí zuby i Čína a Rusko. Podobně jako na Ukrajině chtějí Spojené státy i v Arktidě těžit vzácné zeminy.
Poklad pod ledem
Podle odhadů grónská půda ukrývá obrovské množství nerostných surovin. Kromě vzácných zemin, které jsou klíčové pro hi-tech průmysl, se zde nacházejí i velké zásoby uranu, ropy, zemního plynu a železných rud. Tající arktický led navíc otevírá možnosti další těžby, což umocňuje ekonomický potenciál regionu.
Spojené státy si toho jsou dobře vědomy a už několikrát naznačily, že mají zájem o užší spolupráci s grónskou vládou při průzkumu a těžbě surovin. Tato snaha se však setkává s odporem Gróňanů i Dánů.
V rozhovoru pro soukromou německou televizní stanici NTV upozornil profesor politologie z Kolína nad Rýnem Thomas Jäger na další možný skrytý motiv. „Je snadné si představit, že Trump chce navázat na tradici prezidentů, kteří výrazně rozšířili své území v 19. století, kdy Spojené státy expandovaly na západ a poté koupily Aljašku.“ To by podle Jägera odpovídalo Trumpově deklarovanému cíli zapsat se do dějin jako „skutečně velký prezident“.
Trump Gróňany neoslovil
Většina obyvatel Grónska se staví proti jakémukoli americkému převzetí ostrova. V posledních týdnech se na ostrově uskutečnily rozsáhlé protesty proti rostoucímu vlivu Washingtonu. Místní obyvatelé mají obavy, že by Američané mohli narušit jejich autonomii a způsob života.
Proti americkým ambicím se ostře postavili místní i dánští politici. Před několika dny označil odstupující grónský premiér Mute Egede návštěvu delegace za „provokaci“. Podle předsedy grónské strany Demokraatit Jense-Frederika Nielsena jde o projev „nedostatku respektu“. „Tahle návštěva není o tom, co potřebuje Grónsko, ale o tom, co chce Washington,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Trumpovy výroky ovlivnily i parlamentní volby, které se konaly 11. března, v nichž strana premiéra Egedeho a jeho koaliční partneři utrpěli značné ztráty. Vítězem voleb se stala středopravicová strana Demokraatit.
Výsledek hlasování je vnímán především jako signál, že většina Gróňanů si přeje nezávislost na Dánsku. Grónsko je v mnoha oblastech autonomní od roku 1979. Bývalá koloniální mocnost však stále rozhoduje o zahraniční a obranné politice. Vzhledem k porušování lidských práv Inuitů v minulosti si mnoho Gróňanů přeje definitivní přerušení vazeb s Dánskem. Přesto nikdo neví, zda by nezávislé Grónsko mohlo ekonomicky přežít. Kodaň každoročně ostrov podpoří 550 miliony eur, což tvoří přibližně třetinu rozpočtu ostrova.
Navzdory těmto problémům je jen velmi málo lidí pro to, aby se Grónsko stalo součástí USA. Podle průzkumu, který na konci ledna provedly dánské noviny Berlingske a grónské noviny Sermitsiaq, bylo 85 procent Gróňanů proti tomu, aby USA převzaly jejich ostrov.
Americká administrativa však dává jasně najevo, že od svého zájmu o ostrov nehodlá upustit. Prezident Trump tento týden zopakoval, že Spojené státy budou usilovat o větší kontrolu nad Grónskem, a to jak z bezpečnostních, tak z ekonomických důvodů.
