Čína zadržuje vzácné zeminy a ohrožuje výrobu v USA a v Evropě. Západní nadějí je Brazílie s obřími zásobami
Čína si v poslední době zjevně vychutnává svou nadvládu v těžbě a zpracování kovů vzácných zemin. Snaží se tak americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dokázat, že v celní válce netahá za kratší konec. Tímto soubojem ale trpí celé globální dodavatelské řetězce. Západ se proto snaží urychleně zahájit těžbu a rafinaci těchto surovin mimo dosah asijské velmoci. Kromě USA je velkou nadějí Brazílie, kde už kanadská společnost Aclara Resources hlásí „poptávkové tsunami“.
Na Čínu připadá sedmdesát procent světové těžby prvků vzácných zemin, tedy sedmnácti kovů, které se používají mimo jiné v silných magnetech potřebných pro civilní i vojenské účely. Možná ještě nebezpečnější pro Západ je, že má pod kontrolou devadesát procent jejich zpracování. Peking přitom v dubnu v rámci odvetných opatření za Trumpova cla uvalil exportní omezení na sedm těchto prvků.
Přestože se obě země nedávno dohodly na tříměsíčním celním příměří, situace kolem vzácných zemin zůstává nejasná. Financial Times (FT) píše, že Čína po týdnech odkladů udělila nějaké licence pro vývoz do Evropy, úřední tempo je ale pomalé. Některé zdroje tvrdí, že schvalování nyní trvá přinejmenším 45 dní. Navíc není podle zmíněného listu jisté, že Peking začal od celních úlev schvalovat i export do USA.
Firmy se obávají výrazných narušení výroby
Řada průmyslových firem na obou březích Atlantiku je tak ze situace nervózní. „Možnost zabránit významnému poškození výroby v Evropě rychle mizí,“ řekl FT Wolfgang Niedermark z federace německého průmyslu BDI.
„Zpoždění ve schvalování vývozu by narušilo naši produkci a negativně ovlivnilo výrobní harmonogramy navazujících výrobců vozidel, vyloučené není ani zastavení výroby,“ citoval web South China Morning Post nejmenovanou americkou firmu, která se zaměřuje na audio vybavení. Panují dokonce obavy, že by se situace mohla ještě zhoršit s tím, jak čínské úřady začínají být zavaleny žádostmi.
Nad situací vyjádřily v poslední době znepokojení i firmy jako Tesla, Ford a Lockheed Martin. Šéf Tesly Elon Musk se minulý měsíc svěřil investorům, že Čína požadovala záruky nepoužití magnetů ze vzácných zemin, které společnost potřebuje pro robotická ramena, pro vojenské účely. Takzvané permanentní magnety se používají například ve stíhačkách F-35 společnosti Lockheed Martin. Firma tvrdí, že má dostatek vzácných zemin na rok. Očekává navíc, že americké úřady upřednostní dodávky pro Lockheed vzhledem k důležitosti programů společnosti.
Evropské firmy zase nevěděly, jak mají Číně zaručit, že suroviny nebudou dále reexportovány do USA, což by nebylo v souladu s licencemi. Na druhé straně se ovšem spekuluje o tom, že některé velké společnosti s dlouhodobými vazbami na Peking dostávají požadovaný materiál ještě před schválením licencí.
Spojené státy dosud mají jediný důl na žádané prvky
Západ se každopádně snaží Čínu obejít a vytvořit alternativní dodavatelské řetězce prvků vzácných zemin. Jenže toto úsilí není jednoduché. USA se o celkovou větší surovinovou nezávislost na asijské velmoci snaží už roky, ovšem zatím bez větších úspěchů, podotýká web Oil price. Jedním z důvodů jsou obtíže s konkurenceschopností. Náklady na vybudování provozu na rafinaci surovin jsou podle The Wall Street Journal v Číně třetinové oproti Spojeným státům.
Za prezidenta Joea Bidena šly na podporu zpracování kritických minerálů stovky milionů dolarů, projekty ale brzdily environmentální problémy, odpor místních komunit a potíže s jejich povolováním. Trump učinil z domácí produkce těchto surovin prioritu a jeho politikou jsou i dohody o nerostném bohatství s některými zeměmi, mimo jiné s Ukrajinou a Demokratickou republikou Kongo.
Během jeho nedávné návštěvy v Saúdské Arábii podepsala americká firma MP Materials dohodu se společností Saudi Arabian Mining Company (Maaden) o prověření možností společného rozvoje dodavatelského řetězce pro vzácné zeminy v Saúdské Arábii včetně těžby, separace, rafinace a výroby magnetů.
Dosud jediný americký důl na vzácné zeminy Mountain Pass, který provozuje MP Materials, leží v Mohavské poušti, na kalifornské straně hranice s Nevadou. Telefon šéfa firmy Jima Litinského nyní neustále vyzvání, jelikož zoufalé společnosti hledají nové dodavatele. „Nikdy jsem nezažil takový pocit naléhavosti,“ citoval ho magazín Forbes.
Brazílie je bohatá i na ty nejvzácnější zeminy
Patrně největší pozornost Západu se ale nyní upírá k Brazílii, kde Aclara Resources otvírá pilotní důl na vzácné zeminy, aby zásoboval plánovaný zpracovatelský závod v USA. Do srpna chce rozhodnout o tom, kde přesně bude stát. „Naše produkce těžkých vzácných zemin, dysprosia a terbia, bude nezbytná pro vytvoření spolehlivého alternativního dodavatelského řetězce pro permanentní magnety používané v elektromobilech, větrných turbínách, robotice a v dalších pokročilých technologiích,“ uvedl podle webu Mining.com šéf firmy Ramón Barúa.
Společnost už také podepsala dohodu s německou firmou VAC, která s financováním Pentagonu staví v Jižní Karolíně továrnu na magnety pro různé klienty, například General Motors. „Jsme svědky tsunami poptávky,“ řekl The Wall Street Journal Barúa.
Brazílie má podle Geologického výzkumu Spojených států druhé největší zásoby vzácných zemin na světě, hned po Číně. Disponuje zhruba 21 miliony tun. To představuje více než pětinu známých světových zásob a více než desetinásobek amerických zdrojů. Země je navíc bohatá na vzácnější skupinu těchto prvků včetně dysprosia a terbia, díky kterým magnety neztrácejí svou sílu ani při vysokých teplotách. Zatím je však země malým hráčem na tomto poli. I zdejší náklady na těžbu a zpracování jsou daleko vyšší než v Číně, mimo jiné kvůli přísnějším regulacím.
Většina produkce z prvního velkého dolu navíc směřuje do asijské velmoci, která má v Brazílii velký vliv a dlouhodobé projekty různého charakteru. Země nyní mapuje nejenom nová naleziště, ale hledá stopy vzácných zemin v odpadu z jiných dolů, což by mohlo jejich dobývání výrazně zlevnit.
