Aktualizováno: Náskok Trzaskowského v polských prezidentských volbách se ztenčil. Do druhého kola s ním postoupil Nawrocki
Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.
Třetí místo v nedělním hlasování obsadil krajně pravicový kandidát, vyznavač libertarianismu Slawomir Mentzen, kterého podpořilo 14,8 procenta voličů. Čtvrtá pozice patří kontroverznímu ultranacionalistovi Grzegorzi Braunovi, jemuž dalo hlas 6,34 procenta lidí.
Hlasovat přišlo 67,31 procenta oprávněných voličů, více než v prvním kole před pěti lety.
Primátor Varšavy Trzaskowski a historik Nawrocki už zahájili kampaň před rozhodujícím druhým kolem voleb, která podle komentátorů bude mimořádně tvrdá. Nawrocki v ranním prohlášení pro média v Gdaňsku prohlásil, že „na cestě k vítězství je plný energie a nadšení“. O Trzaskowském řekl, že „to nezvládá“.
Trzaskowski na brífinku ve Skaržysku-Kamienné na jihovýchodě Polska zase slíbil, že bude bojovat až do konce. O Nawrockém řekl, že nemá zkušenosti s řízením „čehokoliv důležitého a nečelil takovým problémům“ jako on. „Já ty problémy řeším každý den,“ řekl Trzaskowski, který Varšavu vede od listopadu 2018.
Podobné výsledky ukazují i propočty portálu Onet na základě údajů volební komise. Po sečtení zhruba 95 procent okrsků měl dnes ráno kolem 5:00 Trzaskowski 31 procent hlasů a Nawrocki 29,8 procenta hlasů. Třetí byl Mentzen s 14,9 procenta hlasů a čtvrtý Braun s 6,4 procenta preferencí.
Hlavní pravomoci ve vnitřní politice Polska má premiér a parlament, prezident je formálně velitelem ozbrojených sil, hraje roli v zahraniční a bezpečnostní politice a může vetovat zákony. Funkční období prezidenta je pět let a může být ve funkci maximálně dvě funkční období. Funkci v současnosti zastává politik z PiS Andrzej Duda, zatímco vládu vede premiér Donald Tusk, který podporuje Trzaskowského.
Kdo jsou účastníci prezidetského duelu
Rafał Trzaskowski
Třiapadesátiletý varšavský rodák Rafał Trzaskowski kandiduje za Občanskou koalici. Vystudoval politologii a filozofii, před vstupem do politiky pracoval jako tlumočník z angličtiny. Od roku 2009 do roku 2013 byl poslancem Evropského parlamentu, poté rok působil v Tuskově vládě jako ministr správy a digitalizace.
O prezidentské křeslo se ucházel již v minulých volbách v roce 2020, když nahradil kandidátku středopravicové Občanské platformy Małgorzatu Kidawovou-Błońskou. S téměř 49 procenty ve druhém kole nakonec těsně neuspěl v souboji s konzervativcem Andrzejem Dudou (PiS).
Trzaskowski podporuje evropskou integraci a v polském kontextu je považován za liberálního kandidáta podporujícího například stejnopohlavní manželství. Během současné kampaně byl však LGBT komunitou kritizován za to, že při vyostřené debatě schoval pod řečnický pultík duhovou vlajku, kterou mu předal konzervativní kandidát Nawrocki. „Já se za ni nestydím,“ reagovala levicová kandidátka Biejatová. Některá média hodnotila Trzaskowského gesto jako nepovedený pokus přiblížit se konzervativním voličům.
VIDEO:Spor o duhovou vlajku na prezidentské debatě
Karol Nawrocki
Dvaačtyřicetiletý kandidát podporovaný stranou Právo a spravedlnost Karol Nawrocki pochází ze severopolského Gdaňsku. Vystudoval historii. Té se dlouhou dobu věnoval, působil v polském Institutu národní paměti (IPN). Mezi lety 2017 a 2021 byl ředitelem muzea druhé světové války v Gdaňsku a od roku 2021 stojí v čele zmiňovaného IPN. Ve výzkumu se zaměřuje na antikomunistický odboj, organizovaný zločin v komunistickém Polsku nebo na historii sportu.
Nawrocki se prezentuje jako občanský kandidát s podporou PiS, v kampani opakovaně zdůrazňoval patriotismus a křesťanskou tradici. Je podporovatelem silných vazeb se Spojenými státy a začátkem května se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Odmítá euro a je pro vypovězení migračního paktu. Dlouhou dobu se těsně dotahoval na současného lídra Trzaskowského, kvůli skandálu se zatajeným bytem, který navíc získal od handicapovaného seniora, ale jeho preference v posledních týdnech klesly.
Přesto lze očekávat, že v případě jeho postupu do druhého kola naroste jeho podporovatelská základna o konzervativní a pravicové voliče, kteří odmítají uvolnění přísné protipotratové legislativy či kroky k dosažení rovnoprávnosti sexuálních menšin.
